Modrý Pavouček

Kemp v Hejnicích už známe, spali jsme tady minulý rok. Večer po příjezdu jsme s Matýskem ještě rychle vyrazili na traily. Dali jsme si část černého zvaného “Hejnický hřeben” a byla to nádhera. Museli jsme ho ale zkrátit, abychom nezatměli. Spalo se dobře, tentokrát se nekonal za plotem kempu žádný noční koncert. Druhý den jsme vyjeli na sedlo Smědava a projeli jsme se po hlavní hřebenovce do Kořenova. Všude byly zástupy lidí. Připomínalo nám to Třeboňsko. Ale krajina krásná. I obec Jizerka je moc pěkné místo. Na konci sjezdu podél Jizery jsme se zamotali do chumlu lidí a Áďa chudák spadla, protože to nestihla ubrzdit. Nic se jí nestalo, ale dál už se jí nechtělo. Vrátil jsem se pro auto na Smědavu sám.

Sbalili jsme kola a pokračovali jsme úbočím Krkonoš přes Polska až do údolí Divoké Orlice v Orlických horách. Spali jsme na osvědčeném místě, které jsme našli s Matýskem na jaře. Poslední den jsme se cestou domů podívali do kostela v Neratově. Je velice zajímavě opravený - střechu má z poloviny skleněnou.