Břidličná hora a Keprník
Bez velkého plánování jsme s Ladinem zmizeli na dva dny do Jeseníků. Omrkli jsme pár nemovitostí v podhůří, ale hlavní plán bylo lyžování. V sobotu odpoledne jsme se po dlouhý letech vydali do svahů nad Vernířovicema. Na Špičáku jsou krásné skály a za těch deset let co jsem tam nebyl se vůbec nic nezměnilo. I ta skalní průrva tam pořád je. Nahoře byl krásný prašan, dole málo sněhu a hustý podrost. Ale nádhera a hlavně, téměř neznámá místa. Večer jsme přejeli pod Paprsek a na Boženku jsme ťapali pod jasným nebem plným hvězd.
Druhý den byl také jasný plán - sjezd z Keprníku ke Klepáčskému potoku a taky se konečně podívat to údolí Vražedného potoka, o kterém Slávek tak básní. Povedlo se obojí. Sjezd z Keprníku byl pětihvězdičkový. Zmrzlý sníh a na něm nad kotníky prašanu. Trošku jsme špekulovali kudy najet nad Vražedný potok, ale trefili jsme to úplně přesně. Nádherný dlouhý sjezd prašanem až do hustníku v údolí. Tam nastalo to krásné skialpinistické tarasení, na které se pak dlouho vzpomíná. Ale stálo to za to. Ještě, že jsme se nenechali zlákat sjezdovkou, na které byl taky krásný nový sníh.