Modrý Pavouček

Tentokrát jsme se vydali na Staroměstsko za prací. Úkol zněl vyklidit z Boženky co nejvíce starých shnilých věcí a vyřešit spaní uvnitř, abychom už nemuseli stavět stany a přístřešky venku.

Z Brna jsme na přívěsu přivezli staré skříně a desky překližek, na kterých se deset let zpátky lezlo jak o život (bývalá lezecká stěna). Začali jsme v pondělí odpoledne a kolem půlnoci byla velká část úkolu splněna. Vozík byl plný starých shnilých krámů a nahoře, po velkém úklidu a přerovnání dřeva, Ládin pěkně vyrovnal podlahu do velké rovné plochy na spaní. Téměř pořád pršelo a tak jsme byli rádi, že můžeme spát pod střechou. Celou noc to do plechové střechy krásně bubnovalo. A déšť přišel vhod i pro pálení všeho možného na ohništi za chatou. Druhý den jsme vše vyvezli do sběrného dvora ve Starém městě a oddechli jsme si, že už je všechen ten mokrý a shnilý humus pryč. Do večera jsme ještě stihli zlikvidovat hromadu starého dřeva co hnilo za chatou. Laďa to sice odhadl na “za hodinku to máme ve dvou hotové”, ale mělo to být “krát tři” a pěkně jsme se nadřeli. Místo klád nás čekalo kopání shnilého dřeva krumpáčem, nabírání lopatou a svážení na kolečkách do lesa. Domů jsme se vraceli pozdě a cestou do Starého města jsme viděli několik stád jelenů, opravdové safari (jak říká Jana z Ospělova). Jsem rád, že mám na Staroměstsko kam jezdit, kéž by to nějak dopadlo.