Suchý žleb
Po dlouhé době se ukázalo sluníčko a navíc byl volný den. Lenivě jsme se poflakovali doma, ale zmátořili jsme se a vyrazili na krátký výlet do Moravského krasu. Z kola mám odkoukané černé díry ve svazích Suchého žlebu a už dlouhou jsem si říkal, že tam musím vzít děti. Tak dnes. Zpočátku jsme to brali poctivě a zkoumali každý vstup do jeskyně, ale ke konci už jsem byli unavení. Bylo tam toho fakt hodně. Cesta zpátky po žluté značce měla být procházkou po osamělé části Krasu, ale nějak mi nedošlo, že díky covidu jsou lidé úplně všude a zvláště pak kolem míst, kam lehce dojedou autem. Naštěstí to byly jen dva kilometry a k Macoše jsme raději vůbec nešli.

Verunčina jeskyně

jeskyně Kravská díra

čelovky se hodí

vidím tady zuby

podrobný průzkum

Suchým žlebem s úsměvem

Kalovy jeskyně

Bludička

Další objev

Něco našel

Nalezený kamínek zkoumají všichni

na chvilku pohromadě

Horní Úzká soutěska, oblíbené místo na mých cyklovýletech

Další vstup do podzemí

Áďa s Matýsekm

Šplháme k další díře

A opět průzkum

Maky s Adélkou, za nima Saxifrága, kam jsem dříve chodil lézt

Strach z pavouků

Nejhlubší jeskyně dnešního dne

Našel se i netopýr

A kost z něčeho

Čertův most je 18 metrů vysoký

Kateřinský prst, na kterém jsem dříve taky hodně lezl

Obědová pauza na Skalním mlýně

Stoupáme po žluté

Kousíček od Macochy

Matýsek

Kotrče?

Vilémovice