S kapelou v Beskydech
Páteční vystoupení v Bluegrass Theatre v Metylovicích jsem spojil s výpravou na kole do Beskydských kopců. Hráli jsme v pátek večer a po koncertě jsem dojel k našim do Třince přespat. Hned ráno jsem vyrazil na kole směr hory. V plánu byl průzkum několika neznámých míst. Především jsem se chtěl podávat na Gruň. Tak známé místo a já tam nikdy nebyl. A taky mě zajímala část hranice mezi Bumbálkou a Bílým křížem.
Cesta na Javorový pohoda. Jel jsem si pěkně pomalu, abych se neunavil, cyklisté na elektrokolech mě vesele předjížděli, pěkně mě štvou. Až na Slavíč se mi jelo dobře. Vedro, které mě provázelo od rána mě zatím moc netrápilo. Když jsem sjel dolů na Morávku, začalo peklo. Pot ze mě jen lil a musel jsem se čvachtat v potoce, abych se schladil. Potil jsem se i když jsem se zastavil a vůbec nehýba. Po rozpáleném asfaltu jsem vystoupal na Visalaje, kde jsem si dal česnečku a birell. Mňam. Dodalo mi to síly a na Bílý kříž jsem to vyšlápl jako nic. Hřeben přes Gruň byl krásný. Skoro pořád se jelo z kopce a všude byly daleké rozhledy po okolních horách. Do Horních Hamrů jsem jel kolem zastávky Stýskalonky, u které jsem nedávno odpočíval při cestě z Brna. Vodu jsem nabral ve stejném prameni kousek od zastávky. Fajn pocit být znovu zrovna na tomhle místě. Snažil jsem se pít všude kde to šlo, ale i tak to bylo asi málo. Hraniční hřeben od Bumbálky byl krutý. Pořád nahoru a dolů a místy tlačení. Vybavovaly se mi nějaké neurčité nepříjemné cyklo-vzpomínky na tato místa a teď jsem si je obnovil. Červená značka po hranicích prostě není úplně vhodný terén na kolo. Člověk to nějak přebojuje, to jo. Za tur. chatou Doroťankou jsem si dal pauzu. Vypil jsem birell, snědl rohlík se salámem a najednou mi bylo špatně. Krize. Chtělo se mi zvracet, bolela mě hlava, měl jsem problém vůbec jít a tlačit kolo po rovině. Trvalo to asi půl hodiny. Měl jsem chuť lehnout si do stínu a spát. Ale přešlo to a kupodivu se mi pak už jelo dobře až domů. Z Malého Polomu to bylo až do Jablunkova z kopce a pak po rovině až do Třince. Je to dobrý pocit objet takhle za den půl Beskyd. Rád bych napsal, že jsem na konci nebyl ani moc unavený, ale tentokrát jsem byl. Hlavně z toho vedra asi. Celou noc mě bolela hlava. Přesto to byla úžasná výprava.