Roháče s Maky
Neuvěřitelné, po šesti letech jsme s Markét poprvé sami na horách. Rodiče hlídali dětičky a bylo třeba toho využít. Z Třince je to do Tater kousek a tak jsme vyrazili na Roháče.
Není moc co dodat. Počasí bylo dokonalé a celé kolečko, které jsme si naplánovali jsme zvládli mnohem rychleji než jsme čekali. Byla to nádhera, tohle jsou opravdové hory. Už aby Mates s Áďou trošku povyrostli a mohli chodit s námi.
Brzy ráno u Oravské přehrady, Roháče na horizontu
Stoupáme do Baníkovského sedla
Dolina Parichovst z Baníkovského sedla
Hurá, tisíc metrů převýšení je za námi
Vzadu Nízké tatry
Baníkov a jde se dál
Tady se mi líbí
První řetězy
Sáhnout si na tatranskou žulu
Tohle nás čeká
Mikeš
Troška lezení
Po tom hřebínku vede značka
Cestička, po které jsme šli nahoru
Ještě Tri kopy a pak dolů
Pěkný lezecký úsek
Spokojená
Tri kopy
Ještě kousek po hřebeni
A pak Smutnou dolinou dolů
K autu kousek
Pohled zpátky