Babí léto na Vysočině

Přišlo babí léto. My jsme neodolali a vyrazili na chalupu do Svratky, byť s nemocnou Adélkou. Prosedět takový víkend v Brně by byl hřích. Navíc se potvrdilo, že houby ještě pořád rostou a když se to dozvěděl Matýsek, byl víkendový plán zpečetěn.

[caption id=“attachment_8648” align=“aligncenter” width=“750”]

Ani pád z okna ho nepoučil[/caption]

Hned v sobotu se vydal děda s Matýsekm a Maky na velkou houbařskou výpravu, už mě ni nepřekvapuje, že přinesou plný košík a že se vždy objeví nějaký pěkný pravák (který vždy najde Mates).

[caption id=“attachment_8669” align=“aligncenter” width=“750”]

Adélka[/caption]

Odpoledne jsme udělali chlapskou výpravu. Autem pod Devět skal a dál už na kole. První zastávka, když nepočítám Matýskovo skotačení po lese, byla na Drátníku. Přelezli jsme lehčí část hřebene, vypadá to, že by to Matýska mohlo bavit.

[caption id=“attachment_8649” align=“aligncenter” width=“1000”]

Pod Drátníkem[/caption]

[caption id=“attachment_8651” align=“aligncenter” width=“1000”]

Lezeme bez lana[/caption]

[caption id=“attachment_8652” align=“aligncenter” width=“1000”]

Drátenický hřeben[/caption]

[caption id=“attachment_8653” align=“aligncenter” width=“1000”]

Spokojený horálek[/caption]

[caption id=“attachment_8654” align=“aligncenter” width=“1000”]

Sestupujeme[/caption]

Druhou zastávkou byl Samotín, konkrétně hospůdka U Kolouška. Je to úžasné místo s vynikajícím jídlem a pitím. Člověk baští dobroty, kouká na tu krásu všude kolem. Tam tak mít někde chatu.

[caption id=“attachment_8655” align=“aligncenter” width=“1000”]

Drátník od Kolouška[/caption]

[caption id=“attachment_8656” align=“aligncenter” width=“1000”]

U Kolouška[/caption]

[caption id=“attachment_8657” align=“aligncenter” width=“1000”]

Samotín[/caption]

[caption id=“attachment_8658” align=“aligncenter” width=“1000”]

Podzim v Samotíně[/caption]

[caption id=“attachment_8659” align=“aligncenter” width=“1000”]

Samotínská stavení[/caption]

[caption id=“attachment_8660” align=“aligncenter” width=“1000”]

Nad Samotínem[/caption]

[caption id=“attachment_8661” align=“aligncenter” width=“1000”]

U rozcestníku[/caption]

Večer se na chalupě konalo velké kreslení. Do akce se zapojili všichni, bylo to fajn. Aspoň trošku se to přiblížilo mé představě, že dokážeme trávit večery bez elektřiny, tabletů, mobilů, televize a filmů na flashkách.

[caption id=“attachment_8662” align=“aligncenter” width=“800”]

Večerní kreslení s dětma[/caption]

[caption id=“attachment_8663” align=“aligncenter” width=“1429”]

Podzimní světlo ve světnici[/caption]

Je neděle ráno a jdeme pouštět draky. Větrná předpověď nemůže být lepší - pro Vysočinu je zvýšený stupeň nebezpečí kvůli silnému větru. Draci ale moc nelítají, silné poryvy větru se střídají s bezvětřím a naši draci mají podivnou konstrukci. Škoda, že tady nemám svého dračího kita, ten by Matesa vynesl do vzduchu.

[caption id=“attachment_8670” align=“aligncenter” width=“750”]

Pouštíme draky[/caption]

[caption id=“attachment_8671” align=“aligncenter” width=“750”]

Chyť draka[/caption]

Cestou do Brna děláme zastávku na Vávrově skále. Pamatuji si jak jsem tady kdysi v noci, na Márově 24-hodinovce, lezl něco po skále pokryté ledem. Led byl tehdy i všude kolem, na silnici by se dalo jezdit na bruslích. Dnes bylo teplo, skála vyhřátá a vylezli jsme nahoru úplně všichni.

[caption id=“attachment_8664” align=“aligncenter” width=“750”]

Dobýváme Vávrovu skálu[/caption]

[caption id=“attachment_8665” align=“aligncenter” width=“1000”]

Matýsek a další víkendový skalní vrchol[/caption]

[caption id=“attachment_8666” align=“aligncenter” width=“1000”]

Bouldrujeme, děti lezou po stromě[/caption]

[caption id=“attachment_8667” align=“aligncenter” width=“1000”]

Taky lezec[/caption]

[caption id=“attachment_8668” align=“aligncenter” width=“1000”]

Pohromadě nahoře[/caption]