Šumava
Týden na Šumavě s Matýskem. Moc pěkné hory to jsou a jejich ponurá krása (jak píše Emil Kintzl ve své knize) je přesně to co mám rád.
Snad knížka splnila svůj úkol a připomněla cosi, co by nemělo být zapomenuto, snad vzbudila zamyšlení. Místo velkých slov svůj užitečný podíl v ní měly zachovalé fotografie, které naštěstí nemohou, tak jako někdy slova, lhát. Ať vás, milí přátelé, Šumava stále jen hladí svou ponurou krásou. (Emil Kintzl)
V této hospůdce v Táboře jsme cestou obědvali
Hned vedle byl taky zajímavý kšeft
Z Táborských Stínadel
Mates na naučné stezce
A jsme na Šumavě, tohle je výhled z koupelny
Vyrážíme na první výlet
Knížecí pláně, pro mně jedno z nejhezčích míst na Šumavě
Takhle vítají na pláních děti
Hvězdičková cesta na Bučinu
Výše zatím Matýsek asi nebyl
Úklidová četa v Borové ladě
Večer a konec výletu
Nový hřbitov v Kvildě
U kostelní zdi
Staré náhrobky, které komunisti rozvezli po Šumavě se vracejí na svá místa
Kvilda a obchůdek. Vlevo fotka z minulého týdne, vpravo fotka z mého oblíbeného filmu Král Šumavy
Zákostelí v Kvildě
První krůčky po skále
Ničitel, bořitel a postrach všech domků pro skřítky
Na pláních nad Kvildou
Na dětském hřišti v Kvildě jsme byli častými hosty
Cestou z Kvildy do Vilémova
Jedno pěkné místo nad Kašperskýma horama
Kolik generací tudy už ťapkalo?
Návrat z Kašperku
Koryto Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou pilou
Pohoda
Úplná pohoda
Roklanský potok, další místo, na které se budu rád vracet
Hodně zajímavá kniha i osud jejího autora
Dnes už jen na fotkách
Osada Bučina zmizela (jako jedna z mnoha) , aby bylo místo na železnou oponu
Odjíždíme, bylo dobře.
Cestou zpátky v Pelhřimově, kde jsme v hospodě potkali i Pavla Čecha (neuvěřitelná náhoda)
Komentáře