Sto jarních kilometrů
Po dlouhé době výprava na kole. V sobotu ráno jsem si naplánoval kolečko, nahrál ho do GPSky, hodil do batohu petku s vodou, dva banány a hurá ven. Cestou na Pernštejn jsem nesl kolo na zádech, brodil se po kolena vodou, bloudil po loukách, ale plán jsem dodržel. Ale uznávám, že mě to tentokrát psychicky zmohlo. Od Nedvědic už se mi vůbec nechtělo šlapat. Domů jsem ale dojet musel. Krajinu na východ od Doubravníku mám z dřívějších výprav zafixovanou jako cyklistickou smrt - pořád do kopce a z kopce, žádné odpočinkové úseky. No a právě tamtudy jsem se vracel do Brna. Uff.
Dál už jsem šel s kolem na zádech, Alex by měl radost :-)
Na červené z Bitýšky do Tišnova prostě moc cyklistů nepotkáte
Po břehu
Na loukách nedaleko Skrýjí
Obejít se to nedalo, vody bylo po kolena
Nekonečné stoupání z Šafránkova mlýna do Drahonína
Pohled před sebe ...
... a za sebe
I s GPSkou se dá zabloudit, tohle se mi pak stalo ještě dvakrát
Kdo jezdí z Brna do Žďárských vrchů, bude toto místo znát ...
... taková pěkná silnička přes něj vede
Parádní sjezd po modré ze Střítěže do Věžné
Pernštejn poprvé
Pernštejn podruhé
Ze Skorotic
Škola ve Skoroticích
Komentáře