Za Druhou Trávou

Seděli jsme takhle jeden večer u vínka s Němečkama, známou brněnskou hudební rodinkou, a probírali, mimo jiné, různé zážitky z Nashvillského natáčení poslední druhotrávnické desky Marcipán Toleda. Kdo ji ještě neslyšel, tak má u mě velký vroubek. No a řeč přišla i na letošní turné Druhé trávy s americkým hostem Charlie Mc Coyem. A že prý hrají spolu s Jíšovkou, Poutníky a Katkou García první koncert v sobotu v Moravské Třebové v rámci místního festiválku Bramborák. Směšné vstupné, dobré kapely, zajímavá krajina, historické město, k tomu nejasný plán na víkend a tak jsme vyrazili.

Cestou jsme se stavili v Boskovicích. Místní židovské památky mě lákaly už dlouho. Na hřbitovy už mám asi nějaký šestý smysl, protože po pár zmatených odbočeních v neznámém městě, která vypadala spíše na ztrátu orientace, jsme přijeli přímo k židovskému hřbitovu, čímž jsem rázně ukončil nespokojenost posádky s podivným počínáním (odbočováním) řidiče.

Na hřbitově se nám ale moc nelíbilo. Cha. Židovské město bylo hezčí. Chvilku jsme tam trajdali a uvažovali co všechno bychom si nafotili, kdybychom nezapomněli doma foťák a pak jsme zapadli do Záložny - restaurace na náměstí, kde dobře a levně vaří.

V Třebové jsme taky chvilku bloudili, ale koncert jsme stihli. Trávě to hraje jedna radost. Telegraph road v plném obsazení (s bicíma, s lap steel, se saxofonem) nebo Wayfaring Stranger zpívaný ve vícehlase Křesťanem s Coyem a Malinou byly velkými zážitky. V noci jsme se ještě prošli po městě, které by určitě stálo za delší prohlídku, a jelo se domů.