Rallye Jeseníky 2010
Uplynul rok a vyznavači dřiny na čerchmantských prkýnkách se opět sešli v Loučné na chatě Sokolka, aby se společně vydali sbírat kontroly druhého ročníku Rallye Jeseníky. Tento rok Špek (pořadatel) řádně přitvrdil a kontroly byly snad na každém hřebínku, v každém dole a u každého rozcestí. Jeseníky tak o víkendu z 6. na 7. března doslova patřily Brněnské Lokálce. Od prvního pohledu na mapu bylo jasné, že se letos nedá udělat žádný okruh, který by vedl přes většinu kontrol. Při vymýšlení taktiky jsme nad mapou proseděli a propočítali několik hodin. Vyplatilo se.
Naše trasa nakonec vedla ze Zámčiska na Vysokou holi, dolů do Velkého kotle, nahoru na Kamzičník, přes chatičku nad skály Sviního dolu, přes dno Medvědího dolu nahoru na Máj, dolů do Malého kotle, nahoru na Jelení studánku, traverzem Břidličné hory na Špičák, ze Špičáku do nejnižšího místa Košaře, nekonečným výstupem na Vřesník a přes horní nádrž a Tupý vrch zpátky na Zámčisko. Stihli jsme to téměř přesně v časovém limitu devíti a půl hodiny. Dřina to byla hrozná. Navíc byl velkej mráz, zmrzlo nám pití a hltání vodní tříště v mínus patnácti není nic moc. Večer jsme se shodli na tom, že tak velký okruh po Jeseníkách už asi nikdy nepůjdeme. Celý den se mi honilo hlavou, jestli mi takové plahočení nekonečných cestách stojí za to. Skialpy jsou pro mě hlavně o lyžování. Podmínky na lyžování byly ideální a pár pěkných sjezdů se na trati našlo, ale pohodové lyžování to nebylo. Jako trénink na dlouhé zimní přechody to bylo fajn a šáhnout si jednou za čas až na dno svých sil má taky něco do sebe.
Do nedělní časovky jsme nastupovali s náskokem hodiny před druhou dvojkou a i přes mé obavy jsme se nenechali nikým dohnat. Řeknu narovinu, že časovka na skialpech pro mě byla loni i letos nutným zlem. Ať si kdo chce co chce říká, tohle už nejsou skialpy.
Akce to byla pěkná a podařená. Díky Špeku.
Sám jsem nefotil, ale fotky jiných najdete tady: