Modrý Pavouček

Blíží se konec víkendu a chceme s Maky někam na kopce. Předpověď nic moc a na oddílovou 24-hodinovku se nám nechce. Listuji v hlavě seznamem oblíbených míst a vybírám Kraličák, přesněji chatu Návrší. Jeden telefonát chatařce Míše a během minuty je vše domluvené. Árny dlouho neváhá a přidává se k nám. Tak jedém. Dopoledne míříme do Červeného potoka podívat se na ká-pětku. Za zkratkou se skrývá velký dělostřelecký srub z předválečného období, který si vzala do parády banda nadšených bunkráků. Po ledové (v podzemí byla hrozná zima) prohlídce ještě pomáháme Lobovi (bunkrákovi) vytáhnout auto z bahna a pak přejíždíme do horské vesničky Vojtíškov.

Pěšky v dešti jdeme do Vysoké podívat se na kostelík. Arny medituje, Maky hraje na varhany a já usínám na zápraží s výhledem na horské lóky. Moc pěkné místo. Večer nás vítá Míša, Kuba a Terka - domovníci z Návrší. Tam je nám dobře - samé dobroty, výhled na Staroměstsko, klid, vyhranej hokej, Terka a její draci, noční vínko a kapky deště ťukající na parapet otevřeného okna když usínáme. Je Neděle a na Kraličák se nikomu nechce. Ale takové lóky nad Seninkou… Po vodní válce a snídani ťapkáme směr Nová Seninka. Lóky byly, i bahno bylo, i kravince byly. A pěkný výšlap to byl. A vůbec, celý víkend byl pěkný. Velký dík patří rodince z Návrší, určitě se zase ukážeme.