Lodě, hvězdy, polárníci

Včera jsem se vrátil domů unavený z práce a když jsem se pak potmě vrátil ještě z běhání, byl jsem tak unavený, že listování ve starých knihách bylo jediné, co jsem ještě před usnutím zvládl. Znovuobjevil jsem jednu pasáž z knihy Lodě hvězdy polárníci od Zdeňka Kropáče, která se mi kdysi hrozně líbila.

To byla noc. A bylo moře. Jen hvězdy nějak nebyly…

Někde ze Singapuru vyplouvala obrovská Himalaya s nákladem bohatých turistů na cestu kolem světa, holandská Sumbava vezla ze Saigonu do sychravé Evropy kopru a rýži, americká cisternová Marrietta z New Yorku se plížila kolem břehů Sinajského poloostrova a československé Kladno možná čekalo v Port Saidu na zařazení do konvoje před Suezským kanálem. A všude blikaly majáky, zelené a červené oči mořských bójí, v portlouiských zahradách řádili o překot cvrčci, v Šanghaji se táhla ze břehu na paluby lodí vůně večerního jídla, v Alžíru čekal lodivod na ohlášenou City of Glasgow… Potom, že romantika zemřela!

Moc daleko na jihu svištěla ledová vichřice. Metla z ledovců sníh, zastírala obzor a bzučela v drátech antén. Vyplouvali jsme studeným Finským zálivem na druhý konec světa.

Kdopak ví, kdy a jak to všechno začíná. Možná, že po světě opravdu chodí tři babky-sudičky. A ta nejzlejší dá do vínku hotové prokletí. Syp, kluku, plav do světa a nezastav se, dokud nenajdeš tři zlaté vlasy děda Vševěda. Potom nic nepomáhá. Vzrušuje každý západ slunce, zahoukání vlaku v dálce, vítr v mracích, osamělá hvězda nad lesem a meluzína v komíně.

Tak se rodí tuláci, námořníci, lovci orchidejí, polárníci, hledači diamantů, lovci drsné zvěře, cirkusáci a reportéři. Možná že to začíná nad listy starého zeměpisného atlasu. Mapa je veliká kouzelnice.

Jsou na ní podivná jména. Voní dálkami, vábí sirénami lodí, zvnoí mořským příbojem. Ašchábád, Tabríz, Kuala Lumpur, Penang. Přes holé a horké pouště jdou velbloudí karavany, nad mořem krouží světelný kužel majáku, kolem jižního pólu tuhne mráz a pod šedivou obhlohou jako staré stříbro svítí ledovce. A člověk musí jít. Musí se jít přesvědčit. Kdopak ví proč.