Na začátku konce
Včerejší den začal nenápadně. Sekretářka mi ráno přinesla balíček plný knih fotek pana Sudka. Vybalil jsem nejdříve Smutnou krajinu a Okno mého ateliéru. A to jsem neměl dělat. Místo práce jsem se pak vznášel někde mezi Mosteckými panoramaty a Sudkovým ateliérem. Fotky jsou tak nádherné !!! Kéž bych někdy taky …. no. Odpoledne jsem zalezl do temné komory, pustil si staré nahrávky Jerryho Douglase a v jednu v noci jsem spokojeně usnul mezi svýma prvníma fotkama.
Je to jako překročit práh do jiného světa, někam za zrdcadlo, kde je sice vše stejné, ale úplně jiné. Zdá se, že jsem konečně našel tu správnou formu pro své světlomalůvky.