Jeseníky
Do poslední chvíle jsem Tomáškovi nevěřil, že by se už dalo. Co? No přece vyrazit na skialpy do Jeseníků. A najednou šlapeme stopu po kolena ve sněhu a člověku to pořád nedochází. Je to tady. První skialpy.
Účastníci zájezdu: Ricardo a Giťule, Zbyňa a Maťa bez rukavic, všichni čtyři Povidláci, Jituš s Arnoštkem, Milouš star, Pidiondra v oranžovém, David bez foťáku, Igorek bez jumaru, několik kamzíků, snad jsem na nikoho nezapomněl.
Jedinou vadou na kráse je fakt, že jsem nešel spát do chatičky pod Vysokou holí a neviděl východ slunka, který musel být dokonalý. Ale zato jsem se v picerii Pod trámy dozvěděl jak je cítit tma nebo že nekonečno sice nemá konec, ale má začátek.

Skleněný potok

Ricardo a Giťule

Večerní párty u Miloušů

Františkova myslivna

Od kamzíka

Zafúkané

Sněhová vlna

Na hřebeni

U chatičky pod hřebenem

Hlavní hřeben

Ráno na hřebeni

Převěj

Nestvůra

Inverze

Moře

Cesta ke slunci

Na Vysoké Holi

Před sjezdem do Sviního dolu

Sviní důl nezklamal

Člověk na hřebeni

Milouš, naše skialpová hvězda

Rozcestí Zámčisko