Modrý Pavouček

Tak si tak s Orlíkem vykračuju po rozpálené cestě pod Pálavou (utíkáme kvůli hnusnému rozlámanému poděl….. lezení), když se ozve mobilem Povdilák. Jestli prej nechci jet na lyže do Chamonix, snad fotit reklamní fotky, a to všechno jako že zadara a ještě že si snad něco vyděláme. Proč ne, za tři dny se přece stačím sbalit. Sice bylo dost ujeté balit skialpy a zimní lezení v parném létě, ale co už. Složení týmu se nakonec ustálilo: Já, Giťule, Pavel a Ricardo.

Cesta do hor nebyla z nejpřímějších, zajížďka do Prahy byla kvůli věcem na focení a autu nutná. Následovalo nutné vyzvednutí Ricarda a jeho svině v Budějovicích, kdy bych chtěl žít každý a pak ještě nutný noční výlet pod Dachstein pro lyže značky Ricardo Hagan. Dál už jen Moby a Chamonix. Uff, sjezd z kopce, Ricardo a pískající gumy, první pohled na Dru, Blank, Midi a sníh. Pak nevím přesně co pár dní bylo, asi nějaký sen, dík Giťule, Ricardo, fotografe … a pak jsem najednou v šest ráno před barákem v Brně, jdu na chvilku spát a valím do práce.