Modrý Pavouček

Trošku jsme blbli s lany v lesích pod skálou a na samotné lezení se ani moc nedostalo. Komu by se ale taky chtělo lézt na skoro stometrové hromadě kamení.

Na odpoledne jsem vyrazil toulat se po staroměstských loukách. Spal jsem na úžasném místě - na panském, přímo na linii pod Tetřeví horou. Druhý den jsem jel přes Lichkov, Ústí na Orlicí, Letohrad, Litomyšl a Poličku do Milov na Vysočině trošku si zalézt. Je to nádherná cesta - všem doporučuji.

Zpod Kraličáku jsem dojel rovnou na Vysočku, kde už se vesele lezlo. I tak jsem stihl asi osm cest. Konečně jsem si Nedokončenou a několik cest jsem si dal i bez lana.

Kromě naší chalupy a obvyklého focení v údolí Tyrky jsem s našima vyrazil na Slovensko do Kysuckých Beskyd. Už dlouho jsem se chystal podívat se na kysucko-oravskou úvraťovou lesní železnici. Malinké kolejničky vysoko v horách, to je nádhera, jednou si to projdu celé až na Oravu. Je škoda, že už se tam nejezdí. Ve Vychylovce je skanzen s možností svezení se turistickým vláčkem do několika prvních úvratí.

S nováčkama jsme vyrazili na prodloužený víkend. Dva dny se lezlo na Vtáčníku a dva na Súlově. Počasí parádní (až na tu zimu) a lezení taky. Všichni přežili (i Štěpánek, který lezl s Killerem a skoro ho to stálo holý život).

První nováčkovské skalky vyšly úplně parádně. Dva dny lezení, nahoře plech, sluníčko a teplo. Díky Špekovi, že nám přijel trošku pomoct. Nikomu se nic nestalo a všichni lezli jak kuny. Jen tak dál.

Velikonoce jsem strávil u Viktora na chatě pod Rysy. Bylo to super potkat na takovém místě Vidláky, Milóše, Bonischovce, Ricardovce, Davida, Janka s gynekology, Viktora a další…

Už mi přijde trapné psát pořád dokola stejný víkendový scénář. V pátek večer na Popradské, noc venku, dva dny lezení a lyžování, v pondělí do práce. Tentokrát vyšlo počasí dokonale. Dva dny úplně čisté nebe a doslova spalující slunko (zapoměli jsme opalovací krém). V sobotu jsme sjeli Koprovák a zatím co šli kluci sjet ještě něco v Tupé, vyběhli jsme s Lubošem na Zlomiskovou vežu pro matroš, který mi tam zázrakem zůstal z minulého týdne.

Po návratu z Tater jsem si den oddychl (prospal) a vyrazili jsme klasicky do Jeseníků. Sníh byl divný a všude bylo vidět hnědé fleky od Saharského písku. Taky se mi podařilo přeskočit potůček a doskočit na nějaký kámen. Takovou díru v lyži jsem ještě nikdy neměl.

Letošní Tatry začaly neslavně. Zuzi trošku uklouzla a hned z toho byla velká akce. Naštěstí vše dobře dopadlo a potají už sleduje počasí a plánuje další tůry. Jak jsem si ověřil, tak lezení na Zlomiskovou vežu za neustávající chumelenice taky nemusí být úplně zadarmo. Po první malé lavince, která přijela žlábkem, ve kterém jsem lezl, přijela ještě větší a to už jsem psychicky nevydržel. Ustál jsem to jen tak tak šest metrů nad posledním jištěním a mazal co nejrychleji dolů.