Modrý Pavouček

Víkend jsme strávili se ségrou na oslavě jejich narozenin. Hodně se jedlo, odpočívalo a taky lyžovalo. A kdyby vám teď někomu zmizela čerstvě nalepená dálniční známka, tak ji už možná, stejně jako já, nenajdete. Zřejmě nějaká novinka - otevřou vám auto, vezmou známku a auto zase zavřou aniž by vzali rádio nebo zničili zámky. Jen led zevnitř na předním skle napovídá, že asi odpařovali známku párou.

Dva dny lyžování Mostech u Jablunkova a dva dny marodění doma u našich. Fotky jsou z krátké procházky na Ostrý.

Několik fotek ze sobotní vycházky středem Třineckých železáren. A taky jedna od slona ze Sněžníku. Vše foceno papírákem (PSix).

Sada fotek nafocená na svitkovej film za poslední čtyři týdny. Fotky jsou zvlášť, protože mi přijde líto dát je k těm digitálním - nějak se k nim nehoděj.

Silvestra a velkou část vánoc jsme strávili lokálkovsky na Návrší pod Kralickým Sněžníkem. Sněhu moc nebylo, ale i tak se lyžovalo, běžkovalo, chodilo, skialpovalo, pinpongovalo a dokonce jezdilo na lyžích za čtyřkolkou až na vrchol Sněžníku na východ slunka. Pěkné to bylo.

Pár obrázků z vánočních foto toulek po Třinci a okolí.

Pozdě ale přece. Všichni si ty vánoce i Silvestra pěkně užijte.

Tak jsem se zase jednou zajel podívat na starej Karvinskej hřbitov.

Byl jsem zimní nováček a s Jankem jsme podnikli kouzelnou lezeckou a lyžařskou výpravu. Nedávno o tom Janek něco napsal, tož tady je jeho článek: Od Eigeru k Tatrám Už je to nějaký čas, co jsem se pokoušel s kámošem vylézt v zimě severní stěnu Eigeru. Se ví, že jsme byli patřičně natěšení, protože severní stěna Eigeru, obávaný “Mordwand”, se neleze každý den. Pamatuju si, jak jsme celý den v hlubokém sněhu vláčeli proklatě těžký bágly pod stěnu a unavení jsme pak večer usínali se svrbivou zvědavostí, jak obstojíme v dalších dnech ve stěně. V noci pak přišla vichřice se sněhem, kterou jsme byli schopni ignorovat akrorát asi do úrovně Rozlámaného pilíře, kde má člověk vylezených jen 500m ze skoro 4km dlouhé cesty, odkud jsme nakonec prchli ze stěny pryč.

Tradiční oddílová akce “Divoký důl”, na které jsou lokálkovští nováčci tím nejodpudivějším způsobem seznamováni se zimním lezením v mačkách a s cepíny, se konala tento víkend. Letos to bylo bez sněhu a mrazu, ale i tak se lezlo jak o život (doslova).