Modrý Pavouček

Vůbec netuším kdo všechno se chodí na můj webík dívat. A tak si dovoluji dát na vědomost všem známým i neznámým webouškům, že jsou o víkendu vítaní na Vysočině na Blatinách. Sejde se tam pár fajnovejch lidí, bude něco na pití, na jídlo, dá se lézt, jen na kolo. Jo a taky jsem se konečně dokopal dát dohromady pár fotek z Indie, takže jestli seženu projektor, bude i nějaké promítání. Pokud se někdo rozhodnete přijet, dejte prosím vědět mailem nebo SMSkou.

Velký Beskydský trek aneb obhlídka mého revíru První den V sobotu ráno odevzdáváme nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm auto rodičům a vyrážíme ve složení Káma + M + M na velkou pouť srdcem mých rodných hor. Ze sedla Pindula na Radhošť, pak přes Pustevny na Čertův mlýn a dolů na pivo na Martiňák. Přichází nejhezčí část pochodu - opuštěná krajina, pěšinky, potoky, stromy rostoucí na pařezech (detaily podá Káma). Pro přenocování jsme vybrali malou loučku na soutoku několik a potoků.

Pršelo a tak jsme místo do Tater vyrazili s Marky na Vysočinu do Svratky. Tam pršelo taky, ale v dešťové pauze se nám v sobotu podařilo dobýt všechny Čtyři palice. Expedičně jsme vysápali i navlhlého Tovaryše. Neděle patřila skanzenům - Veselý kopec a Betlém v Hlinsku. Taktně k Vysočinským malířům bych nejraději pomlčel o výstavách jejich obrazů na různých místech Vysočiny, hrůza a děs. Čekali jsme, že si spravíme chuť na zámku v Nasavrcích, kde začíná výstava pana Odvárky, ale bohužel, přijeli jsme pár hodin před zahájením.

Jedním z míst, kde bych chtěl v Brně jednou bydlet je kopeček Ruský vrch v Komíně. Už jsme tam vybrali jeden starej domek - poznáte ho podle ptačích pírek na dveřích.

V sobotu v poledne se v kostelíku na kopci nad Starou Líšní zvonilo jen pro nás. Oddal nás náš známý - líšeňský farář František. Chtěli jsme být tento den jen se svýma nejbližšíma a tak se omlouváme, že jsme celou akci trošku ututlali. Všechny kámoše a kámošky, kteří by s námi chtěli pobýt, zveme 18.-19. července na Blatinský grunt - podrobnosti dáme vědět během tohoto týdne. M & M

Čtyři dny kolování a běhání po kopcích. Ve čtvrtek jsem utíkal po hřebenu na Slavíč a zpátky - asi deset kiláků, jedna přestávka, padesát minut. Potrénujeme ve Wilsonově lese a uvidíme příště.

Od Arnyho dostala Market k přečtení knihu Miloše Urbana Lord Mord. Když jsem zjistil, že se děj odehrává v uličkách staré Prahy, přečetl jsem knihu jedním dechem. Od klukovských let, kdy jsem posvátně pročítal Foglarovy knihy o Stínadlech a záhadných Vontech, mám velkou slabost pro temné uličky, staré kostely, opuštěné hřbitovy, dvory, brány a průchody. Jaká škoda, že se ztrácejí. Po přečtení knihy mě zajímalo, do jaké míry je obsah smyšlený. Pro ty kdo knihu četli: asanace se v Praze opravdu konala a bylo to skoro přesně tak jak je popsáno v knize. Našel jsem odkaz, pod kterým najdete úryvky a fotky z knihy, která na toto téma vyšla. Pražská asanace

V neděli ráno jsem se na kole vydal na první letošní velkou výpravu. Projel jsem celý, nad mapou namyšlený, okruh: Brno, V. Bitýška, Tišnov, Hluboké dvory, Milonice, Blansko, Adamov, Brno. Nejhezčí část trasy byla po loukách na svazích Stanoviska a pak průjezd vesničkami Hluboké hory a Újezd u Černé hory. Všude krásně opuštěná krajina, lesy, louky a zarostlé cesty, na kterých někdy celé hodiny nepotkáte člověka. [gallery link=“file”]

V sobotu jsem se po dlouhé době dostal do katedrály na Petrově. Strávili jsme tam jenom chvilku, ale stihl jsem zaregistrovat obrovské obrazy po stěnách a taky tichý a nekonečný prostor všude kolem. V neděli jsme se pro změnu podívali na Veveří a poprvé byla otevřená horní brána od kapličky. Ještě nikdy jsme nebyl na vnitřních nádvořích. Je škoda, že zrovna hrad zavírali a nestihli jsme prošmejdit všechna zákoutí, průchody a brány. I tak jsem si s sebou odnesl v hlavně několik obrazů. Všechny tyto relativně blízké věci teď vnímám mnohem intenzívněji než dříve. Je zajímavé sledovat cesty, kterýma se má duše ubírá když ji nikam netlačím a nechávám se jen vést.

Přišel deštivý víkend a s ním příležitost podívat se v klidu do města a okolí. Z Třince dojeli naši a tak jsme prošli všechna pěkná místa a objevili i několik nových.