Modrý Pavouček

Všichni říkali, že bude celý víkend pršet. A nic. Po pátečním večírku deskových her jsem v sobotu po desáté vylezl z postele a napůl ospalý vyrazil po dvou kolech na Lokálkovský sraz v Moravském krase. První letošní dlouhá vyjížďka vedla přes Obřany, Adamov a Olomoučany přímo ke skalám Rudického propadání. Cestou zpátky jsem projel svoji oblíbenou trasu z Jedovnic do Bukovinky a přes Údolí Říčky do Brna. Neděle patřila výletu po památkách na Břeclavsku. Vzal jsem si foťák a užíval si krásné kontrasty dramatického nebe a sluníčkem nasvícených bílých chrámů.

Web 5klatek jsem objevil někdy v roce 2006, hned v prvním roce jeho vzniku. Když se mě někdo ptá, co považuju za dobré fotky, napadne mě vždy jako první 5klatek - polský fotografický magazín, který nepravidelně vychází ve formátu PDF. Každé číslo obsahuje několik sad fotografií vybraných autorů s krátkým rozhovorem na dané téma. Kdo se o focení jen trošku zajímá, nebude ani v nejmenším litovat času strávených nad všemi dosud vydanými čísly. Jen dodám, že nejde o žádné líbivé fotky krajinek, čekejte spíš syrový, někdy brutální, ale rozhodně zajímavý pohled na svět kolem nás.

Po několika týdnech odkládání, překládání a plánování jsme se konečně dostali na chalupu. Váhali jsme jestli brát běžky, sjezdovky, skialpy nebo nic. S vidinou zmrzlého jarního firnu nakonec balíme v pátek odpoledne skialpy a večer už potmě ťapkáme nahoru na Ostrý. Celý víkend bylo nad nulou a sníh nám mizel před očima. Každý den se zvětšovaly ostrůvky odkryté země. Nakonec jsme byli rádi, že jsme se dostali zpátky dolů na lyžích a nemuseli jsme je potupně snášet na zádech.Ještě pár dnů a je po sněhu - aspoň v Beskydech. Už se těším na kolo. Takový přejezd celého hlavního hřebene za jeden den …

Vydal jsem se na poznávací výlet do nejbližšího okolí. Po Veslařské jezdím každý den, ale nikdy jsem nevěděl co je nahoře nad vilkami, hrádky a chemickou fakultou. Teď už to vím. Je tam nepočítaně zahrádek, kterýma se proplétají často slepé (bohužel) cesty a cestičky. Objevil jsem hned několik starých altánků v zarostlých zahradách, to by bylo místo pro naše focení a malování.

Imprese - Černobílé fotografie, které vznikly v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. Krásné barevné obrázky, často vzniklé změnou osvětlení, prolínáním negativů, aranžováním předmětů a vkládáním různých symbolů. Vzniká tak krásný svět plný záhad a tajemna. Pro mě je kniha navíc ukázkou toho jak dělat zajímavé obrázky kombinováním různých technik - postupu, který mě nikdy nelákal. U většiny Pikousových děl jsem ani nedokázal rozpoznat z kolika fotek, maleb a technik je obraz udělán.

Uplynul rok a vyznavači dřiny na čerchmantských prkýnkách se opět sešli v Loučné na chatě Sokolka, aby se společně vydali sbírat kontroly druhého ročníku Rallye Jeseníky. Tento rok Špek (pořadatel) řádně přitvrdil a kontroly byly snad na každém hřebínku, v každém dole a u každého rozcestí. Jeseníky tak o víkendu z 6. na 7. března doslova patřily Brněnské Lokálce. Od prvního pohledu na mapu bylo jasné, že se letos nedá udělat žádný okruh, který by vedl přes většinu kontrol. Při vymýšlení taktiky jsme nad mapou proseděli a propočítali několik hodin. Vyplatilo se.

Obvykle se zde dělím o příjemné zážitky, ale po včerejším večeru už mi to nedá a musím si zanadávat. Nevím čím je to dáno, ale za poslední dva roky jsem nedokázal najít koncert, který bych si užíval a byl z něj nadšený tak jako dříve. Začlo to na Jazz Festu, kdy jsme s Tomáškem znechuceni odešli v polovině vystoupení neladícího a nesehraného rádoby bigbandu. Následovaly další akce, např. Stanko Palůch s Pacora Triem nebo slavní Šamoríni ve Staré Pekárně. Všechno solidní muzikanti, profesionálně zvládnuté nástroje, ale vše tak nějak bez náboje. Koncert není jam a musí se hrát pro lidi. Tisíce tónů hraných rychlostí světla, hlasitost na úrovni bolesti ani stěna elektrických efektů nedokáží zakrýt chybějící motiv, myšlenku a radost samotných muzikantů. A tak jsem na koncerty zanevřel.

Sobotní slunečný den mě vylákal ven. Chvíli jsem bloudil prstem po mapě až jsem se zastavil na vesničce Radoškov. Za půl hodiny parkuju u místní autobusové zastávky a vydávám se sněhovýma pláněmi dolů do údolí Bílého potoka. Původně jsem chtěl po břehu dojít až k Javůreckému mlýnu, ale sníh a divoké brody mě pěkně pozdržely. To mi ale vůbec nevadilo. Takový přechod přes rozvodněný potok po kládě pokryté ledem a sněhem nebo oblézání potoka po skalkách je taky pěkné dobrodružství (zvláště pak s mýma fotomazlíkama na zádech).

O víkendu jsme se s Davidem a Špekem vydali do Jeseníků na soustředění před Skialpovou Rallye. Oba dny se nesly ve znamení průzkumných výprav. První den jsme šli z Vernířek přes Špičák a Čertovu stěnu na Jelení studánku. Od studánky jsme kus popošli a dali si krásný sjezd do Malého kotle. Zpátky do Vernířek jsme pak zkusili sjezd neprozkoumanými svahy Máje do údolí Merty. Fuj. Špek domluvil spaní u kámošů na horské službě a tak jsme večer ukončili u medového piva v samoobslužném baru (s velmi roztržitou obsluhou) na Červenohorském sedle.

Když jsem nedávno dostal pozvání do bývalého vojenského objektu v Brně Slatině, neváhal jsem ani chvilku. Vypravil jsem se tam jednoho zimního slunečného odpoledne. Mohl jsem jít kam jsem chtěl, dostal jsem klíče od všech dveří a v opuštěném areálu jsem mohl strávit čtyři hodiny. Prošmejdil jsem to tam pěkně. Zdaleka jsem se ale nestihl podívat do všech budov. Škoda, že tam po armádě nezbylo více věcí. Na většině dveří ale zůstaly štítky s účelem místnosti a často i se jmény bývalých obyvatelů. Kromě jedné zdechliny králíka jsem nikde nikoho nepotkal. Nejvíce času jsem strávil v obrovské hlavní budově. Vešel jsem hlavním vchodem, chvíli jsem poslouchal, jestli nezaslechnu něco podezřelého a pak jsem se více než hodinu proplétal labyrintem průchodů, chodeb a schodišť, nahlížel do nekonečné řady místností a hledal přístup do dalších částí budovy. Chápu hlídače, který říkal, že se tady už jednou ztratil. Různé zvuky, které budova i procházející člověk vydává se v ozvěnách vracejí - někdy se mi zdálo, že nejsem úplně sám. V noci bych se sem dobrovolně neodvážil.