Návrší, 22.-23. květen

Nad Seninkou
Blíží se konec víkendu a chceme s Maky někam na kopce. Předpověď nic moc a na oddílovou 24-hodinovku se nám nechce. Listuji v hlavě seznamem oblíbených míst a vybírám Kraličák, přesněji chatu Návrší. Jeden telefonát chatařce Míše a během minuty je vše domluvené. Árny dlouho neváhá a přidává se k nám. Tak jedém. Dopoledne míříme do Červeného potoka podívat se na ká-pětku. Za zkratkou se skrývá velký dělostřelecký srub z předválečného období, který si vzala do parády banda nadšených bunkráků. Po ledové (v podzemí byla hrozná zima) prohlídce ještě pomáháme Lobovi (bunkrákovi) vytáhnout auto z bahna a pak přejíždíme do horské vesničky Vojtíškov.

Číst dál ...

Odvárkovi

... start
Od víkendu už Zdenka neslyší na jméno Šípová. Jmenuje se teď Odvárková - to po Márovi. Vše se událo na nádvoří hradu Valdštejn a bylo to pěkné. Jedlo se, pilo se, udilo se, tančilo se a hodovalo dlouho do noci a možná až do zamračeného rána - nevím, protože jsem usnul. Všude kolem dokola jsou skály, ale na lezení to tentokrát nebylo, to se budeme muset vypravit někdy extra, bez deště a zimy.

Číst dál ...

Ostrý a Štramberk

Na Ostrý
Je pátek odpoledne a my uháníme na daleký sever což jsou pro nás Beskydy. V kufru auta se povaluje bágl s lezením a cestou spřádáme plány na další dva dny. V kalendáři je víkend psanej jako májovej, ale počasí venku je vzorně aprílové. V sobotu jedem s našima do Štramberka. V arboretu je pěkné lezení, ale vychází nám to jen na jednu cestu. Po slanění totiž přebírá vládu nad lomem jinej živel - bouřka, déšť a kroupy. Balíme a utíkáme pryč seč nám síly stačí. Po posilnění polívkou, pivem, štramberskýma ušima a medovým vínem stoupáme úzkýma uličkama mezi starýma dřevěnkama až na trůbu. Nádhera.

Číst dál ...

Čarodějná Svratka

Moje čarodějnice a její pomocníci
Čarodějnické svátky jsme strávili na chalupě ve Svratce - vesničce na Vysočině poblíž pramene stejnojmenné řeky. V pátek večer po setmění místní zapálili obrovskou hranici z větví a pařezů, kolem které řádili děti a čarodějnice. Do toho všeho ještě onňostroj a staré předválečné trampské písničky. Mělo pršet, ale nepršelo. Tak jsme na nic nečekali a hned ráno batoh s lezeckýma krámama na záda a hurá na kole směr Čtyři palice. Skála byla trošku mokrá a obtížnost cest tak mírně (příjemně) stoupla (Maky se to moc nelíbilo), ale lezení krásné - nikde v dohledu totiž nebyla ani noha, až později odpoledne došlo pár lidí.

Číst dál ...

Obvod zeměkoule

Vztah mezi poloměrem a obvodem kružnice dokáže pěkně potrápit to, čemu říkáme selský rozum. Následující příklad mě provází celý život a ani dnes, po tolika letech, jsem jeho řešení svým selským rozumem zatím nevstřebal. Takže: Zadání Představte si zeměkouli a drát, který natáhnete po rovníku kolem dokola. Zjednodušme tvar země na ideální kouli - drát pak tvoří kružnici. Drát bude dlouhý přibližně 40 000 km a bude leže po celé své délce na zemi. Nyní drát v jednom místě přestřihneme a do místa střihu vložíme 1 metr nového drátu. Celková délka drátu se tak zvětší o jeden metr a drát se po celém obvodu zeměkoule nepatrně zvedne. Otázka zní. Zvedne se po celém obvodu od země tak vysoko, aby vzniklým prostorem kdekoliv prolezla myš?

Číst dál ...

Sochorka s Márou

Ranč u Bizona
Po velké sobotní rodinné výpravě na nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal, na kterém jsme si pěkně zalezli jsem chtěl v neděli podniknout něco nelezeckého. Ráno volá Mára, že by jel na kolo. Jako na zavolanou. Když jsem kývl, tak z něj vylezlo, že by raději někam na skály, had jeden. Vylákal mě na Sochorskou skalku. Že prý liduprázdná skála, že prý samé lehké cesty, že prý … z Říkonína sjíždíme k ranči u Buvola v údolí Libochovky.

Číst dál ...

Hrdinové z Hardangerviddy

Skis Against Atom
Jednoho zimního večera jsme se s Maky přehrabovali v dokumentárních filmech o druhé světové válce, kterých se mi v poslední době sešlo tolik, že by na ně člověk mohl koukat snad celý zbytek života :-) Zaujal nás příběh o odboji na Hardangerviddě a akci na zničení továrny pro produkci těžké vody. O úspěšné výsadkové akci ve Vemorku jsem četl už dříve, ale dokument je něco jiného než knížka a severské země mě dříve tolik nezajímaly. Když jsem viděl chlapíky přežívající celou zimu v drsných podmínkách mrazivé a bílé náhorní planiny, ve stálém napětí z odhalení a při tom všem podnikající náročné a odvážné sabotáže, nezůstalo jen u shlédnutí filmu.

Číst dál ...

Michio Kaku

Michio Kaku
Michio Kaku se zabývá teoretickou fyzikou. Podílí se na výzkumu teorie strun a pokračuje v Einsteinových výzkumech směřujícím k “Teorii všeho”. Kromě odborné práce je velkým popularizátorem vědy. Jeho knihy mi v mnohém připomínají staré zežloutlé učebnice algebry, analýzy a geometrie, které jsem kdysi dostával od dědy. Když se na průměrného (až podprůměrného) gymnazistu v několika hodinách vychrlí celá teorie limit a derivací, je rád, když pak dokáže podle daných postupů a vzorečků derivovat a intergrovat. Na písemku to stačí. O tom jak tyto postupy vznikly a kolik zajímavých (pro mě i filosofických) myšlenek za tím stojí samozřejmě vůbec nic netuší. A právě ten lidský pohled, kde je vše vysvětlováno jinak než jen sadou vzorečků jsem objevoval ve starých učebnicích.

Číst dál ...

Kolyma

Kolyma
Nedávno jsem z googlí perspektivy prohledával oblast Kolyma. Nachází se daleko na severovýchodě Ruska a je nechvalně proslulá velkým množstvím Stalinových gulagů. Na přoloženém obrázku, který vypadá spíše jako moderní obraz je opravdická krajina. Když jsem ji zahlédl poprvé, nechtělo se mi věřit, že jde opravdu o dílo přírody. Podívejte se sami.

Číst dál ...

Chaim Potok

Chaim Ppotok
Rabín Dr. Chaim Potok ( *17.2.1929, +23.7.2002) byl americký spisovatel a rabín. Narodil se v newyorském Bronxu v ortodoxní rodině přistěhovalců z Polska. Stal se rabínem, vystudoval na univerzitě filozofii a nechtěl se vzdát ani náboženského, ani světského prostředí. Působil také jako vojenský kaplan v korejské válce. A taky maloval. První knihu mi kdysi půjčila kamarádka. Byla to kniha Vyvolení, ale neříkala mi tehdy tolik co teď, kdy jsem pro sebe s odstupem několika let Chaima Potoka znovuobjevil. Napsal úžasné knihy, ve kterých se prolíná život v židovských komunitách, filosofie, umění a dějiny. Když jsme s Markét přemýšleli nad zdrojem myšlenek a technických detailů z malířského světa, které použil v knihách o Ašer Levovi, netušili jsme, že sám maloval. Teď už to víme.

Číst dál ...