Víkend v Brně

Zase jsem jednou odolal volání dálek abych dobrovolně podlehl vábení hromady knih, které mám přichystané u postele k přečtení. Téměř celý víkend jsem tak proležel v posteli.  Myšlenkama jsem ale poletoval po daleké Francii s Vincentem van Goghem, jeho obrázky a prvními impressionisty. Moc pěkná kniha to je – Irvning Stone – Žízeň po životě. … Číst dál

Ostrý

V pátek večer jsem po nekonečné cestě dorazil domů do Třince a hned že se pojede na Ostrý. V sobotu dopoledne dorazila Giťule s Ricardem a pak už se jen jedlo slacklinovalo, pilo a spalo.

Číst dál

Po Vysočině

V sobotu se lezlo, zkoušelo, slacklinovalo, jezdilo na kole a večer družilo v Jezdeckém klubu. Když jsem v neděli v poledne vylezl z postele, měl jsem náladu akorát tak na projížďku autem. Do Brna jsem se vracel přes ztracené vesničky po vedlejších cestách přes Jirmanov, Bystřici pod Perštejnem a Lomnici.

Číst dál

Jevišovice a Vlkovy skalky

Nová oblast někde u Znojma, o které jsme slýchávali od Vlka i jiných krasových skálolezců si už dlouho říkala o průzkumnou výpravu. Tak jsme tam konečně byli – já a jádro schyzorgu (Mára a Bukva). A já už tam asi nikdy nepojedu. Cesty dole u potoka se nám moc nelíbily a průvodčík z netu taky nic moc (skoro nic jsme podle něj nenašli). Jistou nadějí skýtají ještě skály nahoře na kopci, ale ty jsme zatím jen okoukli cestou k autu. I tak si ale z této lezecké akce odvážím pár pěkných zážitků, byť nelezeckých – návštěva krásné restaurace v bývalé sýpce, konzumace hrozně dobrých utopenců v hospůdce u Čerta a nekonečně klikatá cesta s navigátorem Márou (poté co mě navedl k asi padesáté objížďce už jen rezignovaně prohlásil – vjeď do toho zákazu, já to když tak vysvětlím a zaplatím).

Číst dál

Abandoned Places

Když jsem kdysi, velkou náhodou, objevil web Abandoned places, nepřišel mi nijak zvlášť zajímavý ani výjimečný. No co, někdo se poflakuje po rozvalinách a skládkách a cvaká tam jednou fotku za druhou – takové byly první pocity. Ale už tehdy mě něco muselo zaujmout, protože jsem se na web stále vracel.

Číst dál

Ostrý s rodinkou

Na naší beskydské chalupě probíhala o víkendu malá oslava na počest Janči a Lecha. Sešly se dvě rodinky a bylo dobře. Vydal jsem se domů vlakem a po pár letech jsem si tak připomněl koleje mezi Brnem a Třincem. Vůbec nic se nezměnilo. Špinavé vagóny, málo míst, přecpaná kupé i uličky a neskutečné teplo. Trošku mě překvapily dva krásně zrenovované vagóny, ve kterých kvůli zablokovaným oknům nevydržel snad vůbec nikdo. A překvapilo i vysoké jízdné, které v konečném součtu dává téměř stejnou částku, jako když jedu sám autem. I když hromadné dopravě straním, české dráhy zatím raději nebrat.

Číst dál

Víkendové hrabání se v krase

Po zrušení plánovaných tatranských skialpů jsem se po dlouhé době rozhodl strávit víkend v Brně. Ve čtvrtek v hospodě Mára navrhl vylézt Alpskou cestu na Masív Koně v Suchém žlebu a náhradní plán byl jasný. Dva roky zpátky jsem pod cestou stál a říkal jsem si, že to musím vylézt – krásná dlouhá logická linie – tak mi to tehdy připadalo. Mára měl asi podobné pocity, protože plán na sobotu zněl: vyběhneme Alpskou na koně a pak si pojedeme zalézt do Sloupu.

Číst dál

Loučení s Amerikou

Blíží se den, kdy se já a všichni mí pracovní kolegové sbalíme, odejdeme před víkendem z práce a v pondělí přijdeme do úplně nové budovy u hřbitova. Nemám rád stěhování, a už vůbec ne z míst, která mám rád.

Číst dál

Jarní firny

Vydali jsme se na jarní firny do Roháčů. Konečně se povedl sjezd obrovským kotlem (severním?) Barance. Koukal jsem na něj celé roky a zdál se mi vždy hrozně prudký, navíc ty řeči o tom, že se skalní prahy někdy slaňují …. no, a máme to za sebou. Náááádhera, úžasný dlouhý sjezd, stejně jako sousední jarní žlab. Ochranářům jsme se celou dobu úspěšně vyhýbali a medvěd se zase naštěstí vyhnul nám. Úplně jarní až letní počasí se ale rozhodně nekonalo a tak jsme se cestou domů zajeli zahřát do Davidem více než rok opěvovaných spár na Vtáčniku.

Číst dál