Jedna z temných stránek

Před pár lety jsem se začal podrobněji zabývat jednou z nejsmutnějších událostí minulého století – Holocaustem. Na mysli mám tragický osud několika milionů lidí, většinou Židů, za poslední světové války. Vždy jsem věděl, že byly koncentrační tábory, věděl jsem o nedaleké Osvětimi, o odsunech a ghettech. Chtěl jsem ale vědět více. Začal jsem postupně shánět … Číst dál

Ostrý

Celé páteční dopoledne se snažím dovolat Pidimu do Ádru. Nebere to a nebere. Beztak už zase někde leze, nezmar jeden. A tak házím do auta foťák, noťas a hurá na Ostrý. Prosedět víkend u počítače tady v Brně je hrozné, ale na chatě je to úplně jiná. Místo troubení aut poslouchám les.

Dva příběhy

První Ráno jsem před Intersparem našel na zemi flashku. Krásnou, lesklou , stříbrnou, kovovou, gigovou flashku. Koukám kolem. Nikde nikdo. Tak jsem si ji vzal. Říkal jsem si, že taková maličkost už dnes stojí pár korun a nemá cenu podnikat nějaké větší pátrací akce k nalezení majitele. Pak mě napadlo, že zrovna na takových maličkostech … Číst dál

Tatry a Sokolie

Tatry. Konečně. V pátek ráno se s Davidem prodíráme houfy turistů mezi Štrbským a Popradským plesem. Ve Zlomiskách jsme téměř sami – doprovází nás mlha, zima a zamračená obloha. Naše lezecké plány berou za své na prvním štandu z Puškáše. Prší. Díky dešti jsme si pak ale pěkně zalezli v přechodu do Kohútiku a dolů … Číst dál

Crooked Still

Jestli se mi před pár lety zdálo, že Nickel Creek, mladičká bluegrassová kapela, je něco úžasného, pak s objevem kapely Crooked Still se tento pocit znovu vynořil a ještě umocnil. Nejde mi do hlavy jak může pár náctiletých tvořit tak originální a krásnou hudbu. Jejich první dvě alba (Shaken by a Low Sound, Hop High) … Číst dál

Zase v Krase

Zelené světlo, těžké lezení, vesnička, ve které dávají lišky dobrou noc. Tak bych viděl Holštejn a okolí. Na rozlezení jsem vzlínal dlouhým koutem a ve vedlejší cestě lítal malý Adam. Je to zvláštní vidět ho naživo, tolik lidí o něm v posledních letech básní a přetřásá jeho přelezy.

Číst dál

Místo Tater bouřky

Tento rok se mi vůbec nedaří jezdit do Tater. Je to už pátý víkend po sobě co jsem chtěl jet. Potřebuju se projít Zlomiskama, podívat se na Zlobivou, Ganek, Končistou, cítit voňavou žulu, posedět na nějakém vrcholku. Dost mě to mrzí. Kde jsou ty časy, kdy jsme s Alexem do hor vyráželi za každého počasí. V pátek jsme měli v práci napilno a čmáral jsem po všem co mi přišlo pod ruku. Když už někam nemůžu na živo, snažím se tam aspoň na chvilku dostat hlavou.

Číst dál

Baby

S Martinem a dvěma místňáky jsme lezli pár cest na Babách. Jsem rád, že jsem si s Járou vylezl pěknou převislou cestu, na kterou nemá zrovna pěkné vzpomínky. Před pár lety se tam s ním urval nýt a vyšlo to bohužel až na zem. Ale měl tehdy štěstí v neštěstí. K večeru šla osádka auta na místní rychloochutnávku vín a tak jsem vyrazil podívat se na Mohelnskou step. Dost dobré. Nebýt vesmírné kulisy Dukovan v pozadí, připadal bych si jak někde na Slovenských poloninách.

Číst dál