Modrý Pavouček

O víkendu se ve Zlatých horách na Začalovic farmě konal “Džem na ranči”. Když se večer lidé scházeli, bylo to jak s Hujerovic klanem sjíždějícím se na třídní schůzky. Samej Začal nebo Hanulík. Ale přijelo i pár “externistů” ze všech koutů republiky. Moc pěkná akce. Dlouho budu vzpomínát na Kahancové tance. Závěrečný koncert Křenů, kteří se dali na chvilku dohromady po šesti (asi) letech byl parádní. V noci se ještě jamovalo a usínalo. Druhý den jsem chtěl na kole Šerák, ale v tom vedru jsem se motal jen v lesích kolem Rejvízu. Je to moc pěkný kout naší republiky, musím tam znova.

Týden ve Svratce s rodinou, s výletem na Svojanovský festival, s večerními výběhy na Devět skal, s lezením na Palicích … dobře bylo.

Výprava do Trenckovy rokle - místa, kde se údajně před trestem Marie Terezie schovával baron František Trenck, velitel pandurů, lupič a vrah. Vodopády byly bohužel vyschlé, ale cesta údolím Bobrůvky i Trenckovou roklí stála za to. Některé úseky byly téměř lezecké. Kouzelné místo pár kilometrů od Brna.

S batohem na děti, do kterého jsme šoupli Matýska, jsme se pěkně prošli po Beskydských kopcích. Na Ostrém jsme byli, na Kamenitém jsme byli, v Košařiskách jsme byli. V pondělí pršelo, takže jsme Lysou horu zase odložili, ale Matýsek ji má slíbenou, takže příště.

Matýsek oslavil své první narozeniny. Myslím, že je mu s námi moc dobře.

Na Pustevny jsme šli v pondělí. Po týdnu deště konečně vyšlo ve Slezsku sluníčko. Na Pustevnách bylo jen pár lidí. Moc pěkné místo to je. Dříve jsem tam často procházel jako turista. Dolů jsme sešli po zelené z Radhoště, ale s vozíkem to byl docela boj.

Ani záplavy a déšť mně od běhání neodradily. Běžel jsem z Tyry po staré žluté značce na Ostrý, přes Čerňavinu na Kozinec a domů do Třince. V lesích byla spousta popadaných stromů a všechny potoky byly plné vody. Běh přes prales Čerňavina pořád zůstává nejhezčím úsekem co jsem kdy běžel. Trasa v mapě; 14.5km; 1h 40min; nastoupáno asi 600m

Po dlouhé době výprava na kole. V sobotu ráno jsem si naplánoval kolečko, nahrál ho do GPSky, hodil do batohu petku s vodou, dva banány a hurá ven. Cestou na Pernštejn jsem nesl kolo na zádech, brodil se po kolena vodou, bloudil po loukách, ale plán jsem dodržel. Ale uznávám, že mě to tentokrát psychicky zmohlo. Od Nedvědic už se mi vůbec nechtělo šlapat. Domů jsem ale dojet musel. Krajinu na východ od Doubravníku mám z dřívějších výprav zafixovanou jako cyklistickou smrt - pořád do kopce a z kopce, žádné odpočinkové úseky. No a právě tamtudy jsem se vracel do Brna. Uff.

První prodloužený víkend ve Svratce. Poprvé po dlouhé době jsme s Maky lezli na skále. První cestou byl Mechař a byli jsme trošku vyhukaní po tom co se tady před pár lety Jobrovi stalo. Dobré to bylo.

V neděli jsme do auta nacpali dvě kola, vozík, celou naší malou rodinku a vyrazili na jih. Zaparkovali jsme v Sedlci a celé odpoledne jsme drandili po cyklostezkách Lednicko-Valtického areálu. Nádhera. Najeli jsme asi 35 kiláků a až na zaprášeného Matýska (příště musíme vozík lépe utěsnit) to byl výlet s pěti hvězdičkami. Sem se ještě vrátíme. Třeba na hromadný výlet s Vidlákama?