Modrý Pavouček

Rozkvetly stromy a tak jsme s Matýskem vyrazili do zoologické zahrady, kterou máme kousek za domem. A možná právě když jsme sledovali krokodýla, se o pár kilometrů dál, na Obilném trhu, narodila Adélka. Je nádherná.

Ve čtvrtek jsem se byl podívat na křest knihy o lezení v Moravském krase. Celé to Pokáčovo snažení mi bylo sympatické hned od začátku - každý příspěvek na jeho blogu jsem četl ihned po zveřejnění a ani jsem nedutal. Příběhy z míst, na kterých jsem strávil spoustu času. Kniha vše završila a to, že v ní mám pár fotek je pro mně velká čest. Financování celého projektu bylo třešničkou na dortu - měl jsem velkou radost, že se najde tolik lidí, kteří dokážou ocenit poctivou a unikátní práci šikovného človíčka.

Přijeli jsme vyhrát. Ale …. v pátek v noci, když jsme vyšlapali na Pradědův vysílač, proběhl v jeho útrobách večírek ve velkém stylu. Budem dlouho vzpomínat. Spát jsem šel až někdy kolem páté. Sobotní etapa byla jak za trest, ani nevím jestli mi více vadilo, že usínám nebo že je mi nevolno (slulšně řečeno). Nestihli jsme projít naplánované kontroly a nedošli jsme na Medvědí horu - tím se to celé po…. na to jak nám bylo jsme toho stihli celkem dost.

Rychle domluvené akce bývají nejlepší. Pár zpráv po fajsbůkovém chatu s Peťou Frencem a ve Čtvrtek ráno sedím místo kanceláře v autě na cestě do Jeseníků. Autem jsme vyjeli skoro až na Zámčisko - o to více jsme toho mohli naběhat a nalyžovat. Do Sviního jsme sjeli pětkrát, jednou jsme sjeli na Ovčárnu, dvakrát jsme zázračně našli Petráky - na hřebeni fučel vítr a všude byla typická Jesenická bílá tma. I když jsem tomu moc nevěřil, tak jsme opravdu jezdili ve dvaceti číslech prašanu - nádherná lyžovačka. Ušli jsme asi 17km, nastoupali kolem 1700m.

Dlouho jsem se chystal a dnes přišel ten správný den. Tiše jsem zmizel z práce a za necelé tři hodiny už jsem zase seděl za počítačem. Běžel jsem jen v krátkých kalhotech a tričku s krátkým rukávem. Nádhera. Tudy jsem běžel (podle cykloserveru: 13km, nastoupáno asi 700m)

Konečně skialpy. Lokálko-VHSkový výlet do Jeseníků se vydařil. Bylo krásně, prašan prášil jedna radost a po dvou letech jsem si znova připomněl jak je to lyžování v horách úžasné. Díky klukům za fajn společnost a Davidovi ze pěkné obrázky. Naše trasa - 21km, 1836m

Tomáškova akce, ze které se pomalinku stává tradice. Opět vybral a domluvil víkend na jedné z mnoha schovaných Jesenických loveckých chat. Tentokrát jsme se sešli na Bysterské chatě pod Keprníkem. Akce vydařená až na ten sníh - nepamatuji si, že bych se kdy vláčel pět kiláků v přezkáčích s lyžemi na zádech tam a zpátky jen proto, abych nic nesjel. Tak na viděnou za rok přátelé … (Těch pár fotek je od Davida, P. Frence a z mého mobilu)

Vánoce jsme trávili v kruhu rodinném. Nejdříve v Brně, pak v Třinci a pár posledních dnů na chalupě na Vysočině. Škoda, že nebylo více sněhu, Mates si moc neužil. Tak snad ještě něco připadne.

Tohle černé PFko mě napadlo včera v noci při běhu mrazivou Beskydskou krajinou. Běžet po křupavém sněhu, kolem temné siluety stromů, nad hlavou hvězdy a zimní souhvězdí, takové jsou teď moje večery když Matýsek usne. Do nového roku přeji všem běžcům i neběžcům, aby doběhli nebo alespoň došli na ten svůj kopec.

Je to podzim, nebo zima? Takové počasí. Často nás teď s Matýskem potkáte někde u řeky nebo v oboře, užíváme si ty temné mlhavé dny, kdy poprchává a nikomu se ven nechce. Když přijde pěkný den, je to jako by se na světě rozsvítilo.