Modrý Pavouček

Kamenkou často projíždím na kole cestou do práce. Dříve tam stálo méně aut, více chátrajících domků a v uličkách se potulovalo více podivínů. Nebo se mi to jen zdá? Ale i tak je fajn nasávat tajemnou atmosféru tohoto místa.

Na Vysočce se nám prostě líbí. Na chalupě teď máme net a můžu tam pracovat aniž přicházím o dovolenou. Na pár dní se za náma přijela podívat Káma s Vagoshem a Prokůpkem, která byla v sousedním Čachnově na keramickém soustředění.

Do Svratky jsme letos před vedrem utekli už podruhé. Už tam jsme jako doma. Ráno po sedmé chodím s Matýskem na procházku - první zastávkou je pekárna na náměstí, kde dělají strašně dobré hřebeny z listového těsta. Všude kolem Svratky je kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale i tak chodím běhat. Jeden večer jsem doběhl na louky nad Herálec a přišla bouřka, otočil jsem se na místě a mazal zpátky co dech stačil - setmělo se, z nebe začaly padat proudy vody, přelézal jsem popadané stromy, vzduchem lítaly větve a stojící stromy se v silném větru výhružně nakláněly.

Odpolední vyjížďka ve třiceti stupních. Plány byly velké, ale výsledná trasa byla nakonec mnohem skromnější. V Žernovníku jsem si dal černé pivo a další dvě hodiny jsem kolo doslova tlačil. Vedro mě tentokrát udolalo. Jinak ta hospůdka v Žernovníku - “U Zvěřinů” - tak tu všem vřele doporučuji - venku v udírně jsou nachystané klobásy a ryby, točí se několik druhů piva a obsluha je téměř domácká. Mapa trasy (53km, 1275m)

Po dlouhé době jsem vyrazil na kole do neznámých míst. Dopoledne jsme kroužili s kočárem kolem Vranova a z Brna jsem vyjížděl až po čtvrté. Pivo a koláč na Šmelcovně vystřídaly depresivní brody v korytě Bílého potoka (netrefil jsem značku). Pak dlouhé bloudění kolem Svatoslavi se šťastným sjezdem do Dolních Louček (zapomněl jsem mapu). Se západem slunce a s kolem na rameni jsem přeťapkal po červené z Březiny do Bítýšky. Na přehradě druhé pivo a se setměním návrat domů.

Po dvou měsících od narození jsme Matýska vzali na první horskou výpravu. Cíl byl jasný už dlouho předem - chata Kamenitý. Je to nejhezčí místo v Beskydech a každý správný horal, alespoň podle mně, o takovém místě k bydlení tajně sní. Nešli jsme tentokrát po hřebeni z Ostrého, ale zvolili jsme nejkratší možnou trasu - kolmo nahoru z Horní Lomné. Vytlačit kočár byla místy pěkná dřina, ale stálo to za to.

A je tady další výlet s malým Matesem. Tentokrát do Třebíče, kde jsme se toulali starou židovskou čtvrtí a zašli na pár dobrot (domácí brambůrky a trdelník) na slavnosti k bazilice svatého Prokopa. Večer jsme jezdili s kočárem po cyklostezkách kolem Pozďatínských rybníků. Byl to první letošní výlet na Třebíčsko. Celý den jsme nad hlavou pozorovali krásné podzimní nebe. Za dva týdny je v židovské čtvrti slavnost, tak kdyby se někomu chtělo …

Blížící se vlna veder nás předminulý týden vyhnala z Brna. Sbalili jsme hromadu krámů a utekli na Vysočinu. Na chalupě ve Svratce jsme strávili první dovolenou ve třech. Užili jsme si to náramně. Ani po devíti dnech se nám nechtělo zpátky do města. Mé běhací kolečko - přes Zadní hůru k Nebožtíkovi, k Židovi a na vrchol Devíti skal, tam chvilku zevlování s výhledem na západ slunce, a pak stejnou cestou (nebo přes Herálec) zpátky.

Je tomu přesně měsíc co se Matýsek narodil. Novému životnímu stylu jsme ještě pořád úplně nepřivykli. Ach, to věčné nevyspání. Chodíme na dlouhé procházky, poznáváme všechny zapadlé kouty Žabovřesk a okolí a sem tam vyrazíme na delší výpravu. Mates přibírá na váze a co nevidět začne běhat, cha, energie na to má někdy více než dost.

Tak jsem tady. To byl ale boj než jsem se dostal ven, chudák mamka. Ale povedlo se. Tati, podej mi to banjo, chtěl bych si hned začít zkoušet základní akordy a rolly abychom spolu mohli začít co nejdříve hrát. 3410g, 51cm, 9. 5. 2013, 0:10h