Modrý Pavouček

Výprava do Dinoparku a ZOO ve Vyškově. Jízda vláčkem nás trošku překvapila a ještě více Matýsek, který vyhrabal na pískovišti mrtvou myš a za ocásek nám ji přinesl ukázat.

S Matýskem jsme se zajeli podívat na barevné Beskydy. Byli jsme na Loučce, na Filipce a na Javorový jsme vyjeli lanovkou.

Vychutnáváme si zkoušku u Mariana v podzemí.

Týdenní dovolená u našich v Třinci. Adélka do mého rodného města zavítala úplně poprvé. Podívali jsme se na naše oblíbená místa a já jsem konečně trošku projel kolo po horách. Na poslední dva dny jsem přejel na brigádu do Svratky. A tady je pár tras co jsem projel: Třinec - Javorový - Ostrý - Třinec, 45km, 1h:59m Třinec, Nýdek Hluchová, Filipka, Hrádek, Třinec, 31km, 1h:35m (v noci) Třinec, Ostrý, Slavíč, Malý Polom, Lomná, Jablunkov, Třinec, 57km, 2h:57min Svratka, Brno, 93km, 4h:58min

Adélka, stejně jako Matýsek, byla pokřtěna v bílém kostele v Žabovřeskách. Celý obřad vedl Petr, kterému patří velké poděkování. Za kmotry má Adélka Milenu s Viktorem. Obřad byl veselý - zvlášť když kolem kněze pobíhal Matýsek a volal: “kakat, kakat, záchod, kakat ….”

Tento rok jsme absolvovali několik výprav na zahradní železnici v Obřanech. Matýsek je tam naprosto spokojený. Já si to úplně neužívám, protože tam Mates řádí jak černá ruka a uhlídat ho je pro mně vždy pěkný stres. Často nevím co dřív - dohlížet, aby neulomil žádnou drobnou součástku, nebo hlídat polohu vláčku s dětmi, který se často vynoří nečekaně rychle … ale co bych pro toho našeho lumpíka neudělal.

V neděli odpoledne jsme s Matesem vyrazili do lesa. Na tajné kótě 444 jsme objevili ideální místo (schované a odlehlé) pro oheň a já jsem konečně vyslyšel Matýskovo nekonečné škemrání. Odkopat drny a mech, kruh z kamenů, větvičky, sirky … a už plápolá. Pak jsme vše uklidili a nezbyla po nás jediná stopa. Cestou zpět jsme našli asi tisíc nejedlých hub a dvě jedlé, do kterých začal Mates hned kousat. Uff, někdy je to i v tom lese, kde se nemůže nic stát, celkem složitá logistika.

Před vedrem jsme utekli na devět dní na chalupu do Svratky. Poprvé s oběma dětma. Dorazili i rodiče z Třince a bylo dobře. Několik nocí jsme dokonce museli topit, naměřili jsme jen osm stupňů.

Po dlouhé době jsem se podíval do mé oblíbené Skandinávie. Tentokrát to bylo služebně a cílem byla firma Pingdom v malém městečku Västerås, asi sto kilometrů západně od Stockholmu. Většinu času jsme strávili v práci a z okolní krajiny, na kterou jsem se tolik těšil, jsem toho moc neviděl.

Hraní pro radost až do temné černé noci, kdy nebylo vidět na hmatník(y).