Modrý Pavouček

Na víkend jsme s SKBandem vyrazili na nejstarší slovenský bluegrassový festival do Hornej Poruby. Vše se odehrávalo v krásném přirodním amfiteátru nad vesnicí, kam se člověk podíval viděl jen stromy, kopce, skály a muzikanty propadlé peklu bluegrassu. Hráli jsme v pátek pozdě večer a bylo to skvělé, nedaleko pódia hořel oheň a dým sem tam prošel přes nás, romantika. V sobotu jsem šel běhat, sice nevyspaný a s jemnou hladnikou alkoholu v krvi, ale ty krásné kopce a louky kolem, to bych si vyčítal, kdybych celou dobu proseděl dole u piva. Zmohlo mě to pěkně, těšil jsem se, že si lehnu a celý zbytek soboty budu spát. Místo spaní mě ale čekalo zkoušení a další nečekané vystoupení (místo Candy Floss). Tož ale zvládli jsme to. Dobré to bylo.

Týdenní dovolená v Českém ráji s Odvárkama. Lezli jsme po skalách, na kolech jsme projeli skoro celý Skalák, běhat jsme chodili po pohádkových pěšinkách mezi věžemi, toulali jsme se skalními městy a bydleli jsme v místě, kde se naši caparti měli jako v peřince - pískoviště, trampolína, bazén, spousty hraček. První výběh (14km) Centrem Skaláku (9km) Běh na Trosky (14km)

Víkendová narozeninová oslava v Třinci. Celý víkend se nad Jablunkovským průsmykem honily bouřky. I tak jsme si stihli zaběhat (já i Maky), zajet na radovánky do Hrádku, potkat se ségrou, dát si pivo na turistické chatě na Ostrém. přespat jednu noc na naší chalupě a zkontrolovat borůvkové plantáže. Můj sobotní běh (17,5km, 700m, 2h)

sobotu jsme konečně, po dlouhém odkládání, zajeli do ZOO v Lešné. Vedro, vedro, vedro, a k tomu hlava na hlavě. Vrátili jsme se utahaní jak koťata. V neděli jsme vzal děcka na Hády, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Nebyly tam totiž žádné diamanty.

Do krajiny křížků, rybníků, divokých údolí a krásných šotolin jsme se vydali s Ladinem. S Márou jsem Třebíčsko projezdil na kole, ale tentokrát jsem kolo nechal doma. V teniskách je to taky parádní zážitek. Proběhli jsme několik mých oblíbených míst - údolí Oslavy, nádraží ve Studenci, Pozďatínské rybníky, lom v Kojatíně a modrou značku z Budišova do Oslavy. Díky moc Ladine, bylo to super. Trasa na Stravě (24,5 km, 2,5h)

Další z povedených víkendů s Kámou a jejími prcky. V sobotu jsme lezli na Drátníku. Nechce se tomu věřit, ale začíná to jít i s tou bandou malých lumpů, kteří dole pod skálou kmitají jak čečotky. Večer jsme dali, nyní již tradiční, zastávku u Koloušků, díky za to krásné místo. Neděle patřila běhu, kolům a Kukyho lesu. Nedělní běh po skalních oblastech (25km)

Adélku bolelo břicho a Maky s ní trpělivě trávila víkend doma. My s Matýskem jsme neodolali a byli jsme venku. V sobotu jsme dojeli za Odvárkama do Sloupu, ale pršelo a lilo, všude bylo mokro a bahno. Tak jsem vzal Matýska s Čendou a podívali jsme se do Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Kdyby se Čendovi nechtělo od půlky prohlídky čůrat a nebyli oba zmrzlí jak osiky, bylo by vše super :-). Noc ze soboty na neděli jsme strávili napůl v nemocnici, ale vše dopadlo dobře, žádné slepé střevo se nekonalo. Neděle patřila průzkumné výpravě do okolí Lomnice. Projeli jsme s Matýskem dlouho plánovaný okruh přes Borač a soutěsku do Prudké. Škoda toho nekonečného kopce Ochozu, byl by to ideální rodinný celodenní výlet.

Den po Pálavské výpravě přejíždíme do Svratky. Pod Drátníkem jsme objevili super hospůdku, jmenuje se U Kolouška a vaří tam samé dobroty. Po tom co jsme zavrhli Bukáčka, je fajn mít náhradníka. V neděli jsem klukům dělal kyvadlovou dopravu na signgle trailech - vysadil jsem kluky u lesa nad Vlachovicemi, sjel autem dolů, nabral je i s kolama a zase nahoru. Takhle několikrát dokola. Všem se to líbílo, akorát Mára trošku prskal, protože se do auta nevlezl a šlapal to vždy i nahoru.

Zatím nejdelší trek, který děti ušly. Z Mikulova jsme přejeli autobusem do Klentnice. Pak po červené pěšky nahoru na Sirotčí hrádek, na Stolovou horu a kolem Kočičí skály a Turoldu dolů do Mikulova. Něco přes šest kilometrů to bylo. V Mikulově jsme dali oběd v místním Irish Pubu, ale nic moc, drahé, malé a neměli nic s hranolkama.

Letošní oslava narozenin našich mazlíčků. Dostali dárky, dorty a pak hurá do velké herny BRuNO. Ráj pro děti, je tam snad vše kromě pískoviště, zábavu si tam najdou i dospělí - třeba ta visutá dráha nebo vnitřní tobogán.