Po dlouhém churavění jsem potřeboval vidět Jeseníky a projít se na lyžích. Předpověď počasí na prvního března byla tak lákavá, že jsem neodolal a v pracovní den vyrazil sám za sluncem. Před pátou jsem vyjel z Brna a kolem osmé už jsem byl nahoře nad sjezdovkou v Koutech. Trošku mě vyděsila cedule se spoustou zákazů pro skialpinisty. nová doba si zřejmě žádá nová omezení. Platit za to, že jdu do kopce pěšky ale nebudu, i kdybych měl tahat lyže na zádech lesem.
Číst dál ...
Po několika měsících procházka s Kámovcema a zároveň lehký průzkum místa, kam pojedou děti v létě na přespávací tábor. Shodou okolností je tohle údolí na jaře bombardováno stovkami návštěvníků, protože je plné bledulí. A měli jsme štěstí, ze sněhu opravdu koukaly tisíce rostlinek. Cestou jsme potkali i malé skály, na které jsme museli vylézt. Foukal ledový vítr a tak jsme se nikde moc nezdržovali, rychle jsme to celé prošli a zahřáli jsme se až v hospůdce v Nedvědicích (Restaurace pod Pernštejnem).
Číst dál ...
Péťovo pozvání do Tater se těžko odmítá. Po roce jsem se znovu dostal do úžasného penzionu “V Ihličí”. Počasí bylo více než dokonalé - sluníčko, modré nebe, lavinový stupeň nízko a sněhu na lyžování dost. První den jsme šli přes Hrbienok na Téryho chatu a dál do Mačacího kotle. Sjezd krásný, ale nahoru se mi šlo příšerně. Po nemocech jsem úplně vyřízený, myslel jsem, že nedojdu.
Při sjezdu dolinou se stal menší karambol při sjezdu hangu pod chatou, kdy Peťa spadl a na ledovém povrchu se nemohl zastavit.
Číst dál ...
S Alexem jsme v týdnu zajeli na jednu noc na Boženku. Já jsem podle předpovědi počítal s mlhou a nepěkným počasím, ale vše bylo jinak. První den jsme se projeli po krásně upravených stopách, dojeli jsme až na Smrk. Večer jsme oživili staré skialpy a Alex si konečně vyzkoušel ten pocit buldozeru (oproti běžkám), který vyjede každý kopec. Druhý den jsme trošku polyžovali na sjezdovce a frčeli domů.
Číst dál ...
Letošní vánoce i nový rok jsme seděli doma. Na začátku listopadu se k nám nastěhovaly nemoci a nepodařilo se nám je vyhnat. Naštěstí nebylo moc pěkné počasí a tak se nám tolik nestýskalo po lyžích, bruslení a koulování. Já jsem měl dost času na nové dobro a vzniklo tak video se skladbou Greensleeves. Naučil jsem se ji od Hericha Nováka a naučil jsem se na ní spousty věcí ohledně nahrávání a míchaní zvuku.
Číst dál ...
Tento rok jsem Boženku hodně zanedbával. Rád jsem se tedy přidal k Ládinovi na víkendovou akci. Oba jsme měli své plány a počasí nám přálo. Sluníčko, modré nebe, ve stínu zima, ale jinak téměř babí léto. Oba jsme vyrazili do Polska. Láďa běžel na Czernicu, já jsem vyrazil na kole na velký okruh po Rychlebech a Klodzké kotlině. Veliká nádhera. Jel jsem přes místa, která mám rád a projel jsem si hodně úseků, které jsem si vytipoval z auta.
Číst dál ...
Ani velice špatná předpověď počasí nás nedokázala odradit od výpravy na naší Beskydskou chalupu. I v dešťi, zimě a mlze se dá vždy něco podnikat. Například vyrábět harpuny, jít fotit do pralesa Čerňavina nebo si skočit na turistickou chatu na nějakou dobrotu. V neděli vyšlo sluníčko a oteplilo se. To by člověk nevěřil jak se počasí dokáže takhle za pár hodin změnit. Šli jsme na Kamenitý na oběd víkend jsme si všichni užili.
Číst dál ...
Na podzimní prázdniny našich dětí jsme vyjeli na chalupu do Svratky. Tento rok jsme tam moc nejezdili. O to více jsme se těšili, že si to během pěti dní vynahradíme. Z Třince dojela, s malým zpožděním kvůli porouchanému autu, celá rodinka. Druhý den dorazila Markét z Brna a tak jsme se nakonec všichni sešli. Počasí bylo úžasné - teplo, sluníčko, modré nebe, barevno. V Brně bylo celou dobu zataženo a mrholilo.
Číst dál ...
Nedělní výprava s Kámou, Vagošem, Prokopem a Grétkou do Chřibů. Z Brna až na místo byla hustá mlha, ze které jsem vyjeli až nahoře na parkovišti. Pak už bylo krásně slunečno a teplo. Opět jsme se podívali na pár míst, na kterých jsme nikdy nebyli - např. na hoře Svaty Vincent, na které stojí přírodní motlitebna a malá dřevěná kaplička, nebo rezervace “Ocásek”, která je hodně podobná pralesu Čerňavina na Ostrém.
Číst dál ...
V úterý večer jsem nabalil dodávku a vyrazil na sever. Pozdě v noci jsem zaparkoval na svém oblíbeném plácku nad Šléglovem. Ticho, tma, klid. Ráno bylo krásně, dole v údolí mlha, běhal jsem s foťákem po loukách kolem auta. Plán na středu byl projít část Rychlebského hřebene a posbírat značení z běžeckého závodu Zapomenuté hory, který se tam konal o víkendu. Přejel jsem na stejné místo jako jsme byli před dvěma týdny - Novy Geraltow.
Číst dál ...