Vysoký potok a Pohořelec

Hlavní cíl naší víkendové výpravy byl starý dům na prodej nad obcí Vysoký Potok. Hledání nemovitosti nebo pozemku v Jesenickém pohraničí pořád pokračuje.

Cestou do Sudet jsme vyslyšeli dva malé hladové krky a najedli jsme se v Králíkách v restauraci U Lípy (moc dobré). Obhlídku domu jsme spojili s procházkou na hřeben a po okolních lesích. Nahoře stojí krásná kaple, ale bohužel je hřeben dostupný autem po asfaltce a hlučný provoz nám trošku vadil. Kolem Severomoravské chaty jsme jen prošli a zpátky jsme šli mimo cesty lesem. Chudáček Adélka dostala žihadlo od nějaké velké potvory, kterou nikdo neviděl, ale muselo to být něco hrozného. K autu jsme ji museli donést na rukou a na zádech. Dům ani místo se nám nakonec moc nelíbily, budeme hledat dál. K večeru jsme přejeli do Svratky, kde jsme přespali a druhý den konečně došlo na slibovaný bazén. Ten ve Žďáru máme fakt rádi, pro děti ideální místo, málo lidí, od Svratky kousek.

Číst dál

Chorvatsko 2020

Do poslední chvíle nejisté Chorvatsko se přece jen uskutečnilo. Udělali jsme dobře, že jsme to nezrušili. Ubytování nám na poslední chvíli zdarma prodloužili a tak jsme přijeli o den dříve. Bydleli jsme v krásném domečku s velkou terasou, výhledem na moře a pláží pár metrů pěšky. Kromě neustálého čvachtání, plavání a potápění jsme zvládli i pár výletů na kole a návštěvu Zadaru. Vše nám tentokrát krásně vyšlo. Děti už pěkně plavou, hlavně pod vodou, a nemusíme se o ně tolik starat. Proti Pagu jsme si užívali trávy, zelených stromů, vůně pryskyřice, cikád, stínu a možnosti volného pohybu na kolech i pěšky. Na konci pobytu nám nabídli zdarma několik dní, ale nemohli jsme zůstat. Prodloužili jsme si to jen o jeden den a frčeli domů. Dobře bylo.

Číst dál

Prázdninová Svratka

Na týden jsme se přestěhovali na chalupu do Svratky. Já jsem sice musel na tři dny do práce, ale i tak jsme toho stihli hodně. Na kolech jsme prozkoumali neznámá místa kolem Třech studní, včetně koupání v rybníku Sykovci. Cestou zpátky jsme se vydali po zelené značce kolem Medlovského rybníka, ale většinu cesty jsme kola nesli nebo tlačili – rozhodně nedoporučujeme cyklistům a už vůbec ne s dětmi. Děti ke konci stávkovaly a tak jsem se vydal pro auto sám. Jen co jsem se vrátil autem pro zbytek účastníků, začalo pršet. Co pršet, přišel tak silný liják, že stěrače nestačily stírat. Přes týden jsem musel odjet do práce, ale vrátil jsem se s lodí a tak jsme další dny jezdili k vodě a bavili se koupáním a pádlováním. Dobrou tečkou byl příjezd Martina s pruty a výprava na ryby. Matýsek tak poprvé seděl s prutem u vody a dokonce s pomocí Martina ulovil svoji první rybku.

Číst dál

S kapelou v Beskydech

Páteční vystoupení v Bluegrass Theatre v Metylovicích jsem spojil s výpravou na kole do Beskydských kopců. Hráli jsme v pátek večer a po koncertě jsem dojel k našim do Třince přespat. Hned ráno jsem vyrazil na kole směr hory. V plánu byl průzkum několika neznámých míst. Především jsem se chtěl podávat na Gruň. Tak známé místo a já tam nikdy nebyl. A taky mě zajímala část hranice mezi Bumbálkou a Bílým křížem.

Číst dál

Po Čechách 3/3 – Orličky a Staroměstsko

Poslední zastávkou na naší dovolenkové pouťi byla chalupa v Orličkách, na kterou jsme byli pozvaní. Díky Peťo. Sešlo se tam plno fajn lidí a kopa dětí. Dokonce dvě malé Adélky. Po odpoledním koupání v Jablonném jsme se šli projít nahoru pod Suchý vrch. Krásná krajina. A pak se dlouho do noci hrálo, zpívalo, grilovalo a odpočívalo. V neděli jsme cestou domů odskočili ještě pod Kralický Sněžník zkontrolovat chatu Na Návrší. Dříve jsme tam jezdili na silvestry. Chata je pořád stejná, obsluha nic moc, škoda. Děti už byly unavené a o výstupu nahoru na Kraličák jsem si mohl nechat jen zdát. Ale i tak bylo pěkně. Staroměstsko mě jen tak neomrzí.

Číst dál

Po Čechách 2/3 – Krušné hory

Krušné hory nás okouzlily. Ubytování, které jsme si na poslední chvíli našli bylo nádherné – bývalá hájovna vysoko v horách, stranou od lidí, hluku a provozu. Z terasy jsme měli výhled na louky do obory Fláje, kde se každý večer pásli jeleni (asi). V hájovně bydlela další rodina se sedmiletý Štěpánem a děti tak měly o zábavu postaráno, ideální stav pro nás rodiče. První den jsme nakoupili dole v Litvínově a vydali se na první výpravu. Na kolech jsme objeli přehradu Fláje a přes rozhlednu Vlčí hora jsme dojeli do Dlouhé louky. Krásné cyklostezky. Matýsek si objednal na oběd guláš a snědl dospělou porci, jeden knedlík si ještě přidal. Neuvěřitelné. Zpátky jsme se vraceli přímo přes přehradu nádrže s krátkou zastávkou v bývalé obci Fláje, která leží v ochranném pásmu. musel jsem vlézt do zákazu vstupu, abych se tam podíval. Pro Adélku to byl její nejdelší výlet na kole.

Na další výlet jsme šli pěšky, abychom dětem kola moc nezprotivili. Vyrazili jsme z Hory Svaté Kateřiny, kde se zastavil čas, a s velkým přemáháním jsme došli do vesničky Lesná. Za pozornost stojí zastávka na malé skalce cestou. Nejdříve sklouzla dolů Adélka. Sotva jsme ji ošetřili a utišili, spadl dolů Matýsek. Zmizel za hranou a dost nás vyděsil, letěl pěkný kus a naštěstí spadl do křoví a kopřiv. Ale přežili jsme. Z Lesné děti odmítly pokračovat a tak jsem vyrazil pro auto sám. Hodně se mi líbila obec Malý Háj, kde jsem se zdržel u kostelíka a starého hřbitova. Krása. A vesnička Lesná taky stojí za návštěvu. Dobře a levně tam vaří, je tam muzeum v Krušnohorské domě (vstup zdarma) a spousty lákadel pro děti (hřiště, sochy, prolézačky).

Domů jsme jeli přes Cínovec a všechny vesničky u hranic, chtěli jsme vidět jak vypadá krajina na místech, kam jsme na kolech nedojeli.

Nádhera, určitě se do Krušných hor vrátíme.

Číst dál

Po Čechách 1/3 – Česká Kanada a Lipno

V sobotu v poledne jsme vyrazili. Náš první cíl byl kemp ve Zvůli, kde se nám před pár lety hodně líbilo. Skoro celou cestu pršelo, ale naštěstí to přešlo a stan jsme postavili za sucha. Kemp byl trošku přeplněný a hlučný, ale koupání pro děti ideální – písek a malá hloubka daleko od břehu. První noc byla ale příšerná, na takový hluk do pozdních ranních hodin nejsme zvyklí. Další den jsme se trošku zmátořili z neprospané noci a vyrazili na kolech na výlet. Za Bizoní farmou jsme se stavili k nenápadnému rybníčku s písčitým břehem a bylo z toho dvouhodinové koupání. Dostat děti od vody když si pěkně hrají je velká výzva, sice máme s Maky klid, ale rádi bychom pokračovali, ať někam dojedeme. Když jsme konečně vyrazili dál, vypadalo to na déšť, tak jsme se vrátili na Bizoní farmu, kde jsme si dali oběd. Pak jsme chvíli váhali, jestli to dnes nezabalit, ale naštěstí jsme jeli dál. Bylo krásně a přes Landštejn jsme dojeli do Cyklokempu u Starého města, což byl původní plán. Zpátky už to šlo hůř. Šlapali jsme hodně do kopce, bylo vedro, děti byly unavené. Nakonec jsem ze Stálkova zajel pro auto a dovezl všechny do kempu autem. Večer zase koupání a čvachtání až do tmy. V pondělí ráno jsme vše sbalili, naposledy se vykoupali a vyrazili směr Šumava. Markét vyhlídla kemp Olšina a proti Zvůli to byla úplná oáza. Málo lidí, ticho, klid, hodně stínu, ráno čerstvé pečivo v kempovém obchůdku. Koupat jsme sice museli jezdit na kolech do Černé v Pošumaví, ale nakonec jsme byli rádi, že spíme v kempu, který je bokem všeho dění (kolotoče, hlasitá hudba, spousta lidí). V úterý jsme se opět sbalili, vykoupali a vydali se na nejdelší cestu naší dovolené. Dlouhých 340 km do Krušných hor, kde na nás měla čekat hájovna na samotě, vysoko na náhorní plošině. Konečně něco bez neustálého přebalování a přehrabování věcí.

Číst dál

Kolem Macochy

Rychlá výprava do Moravského krasu. Hlásili bouřky a tak jsme nešli moc daleko. Nakoukli jsme do Macochy, kde se mi na dolním můstku připomněla akce stará 14 let. Prošli jsme se kousek po hřebeni a Pustým žlebem jsme se vrátili zpátky. Bavilo mě jít pomalu a pořádně si prohlížet všechny skály, jeskyně a staré stromy. Pustým žlebem jezdím často na kole a to vidím  kolem cesty jen čmouhy. Dole ve žlebu jsme potkali Pípaky a dohodli jsme společný oběd na Holštejně. Vše nám krásně vyšlo.

Číst dál

Vojtěchov 2020

Když jsem před čtyřmi lety začínal hrát se Svaťovou kapelou, měli jsme první vystoupení právě na tomto malém festiválku. Bylo to tehdy mé první veřejné vystoupení vůbec a dost jsem to prožíval. Hraje se v přírodním areálu za stylovou indiánskou hospodou U posledního mohykána a všude kolem jsou louky a lesy. Tentokrát hodně pršelo a tak, stejně jako na všech festivalech, bylo všude plno bahna a vody. Hraní bylo fajn, lidem se to líbilo, dvakrát jsme přidávali. Do galerie jsem tentokrát přidal pár fotek Zdeňka Koutného, který nám udělal pár krásných fotek.

Číst dál

Muzika pro Karolínku

Byli jsme pozváni, abychom zahráli v Blansku na zámku jeden z koncertů Muziky pro Karolínku. Logistika kolem hraní byla veselá. Loes jela zpožděným vlakem z Prahy, s kontrabasem a kytarou. Já jsem ji převezl autem z Brna do Bílovic, kde jsme měli zkoušku v plné sestavě, ale nebylo moc času. Tak jsme se rychle přesunuli do Blanska a mezi lebkami místního muzea dokončili zkoušku. Kolem se pořád proháněly Vojtkovic děti. Roztomilé bylo, že za námi Tomášek chodil i během hraní. Ale dopadlo to dobře, lidé byli spokojení, jako přídavek jsme hráli Kondora a druhý přídavek jsme nakonec odehráli bez Janči, která šla kojit. Ještě, že máme dvě zpěvačky.

Číst dál