Co je to bluegrass

Bluegrass je termín, kterého se užívá pro širokou paletu hudebních druhů jak nerozšířené venkovské hudby, tak druhů známých a rozšířených. Přesná definice neexistuje dokonce ani mezi lidmi, kteří se považují za bluegrassové fanoušky, ani mezi hudebníky. Definice v širším slova smyslu vyvolá zřejmě trochu nespokojenosti. Budiž: bluegrass je hudba hraná strunným souborem, postavená na houslích, banju, akustické kytaře, mandolíně a kontrabasu (později i baskytaře), která se hraje a zpívá v podobném stylu, kterým je charakteristický Bill Monroe a jeho skupina Blue Grass Boys.

[bsimage file=monroe.jpg]

Monroe sám uvádí bluegrassové počátky do roku 1939, kdy dal poprvé dohromady skupinu Blue Grass Boys. Od těch dob prodělala tato hudba bouřlivý vývoj. Na začátku čtyřicátých let se k ní přidalo banjo, od poloviny téhož desetiletí hrané tříprstovým ‚pikovaným‘ stylem (Scruggsovým). Přes evidentní paralely a podobnosti se Monroeova hudba začíná odlišovat od ostatních stringbandů a jiných venkovských kapel, které hrály před ní a kterým se říkalo ‚hillbilly‘ nebo ‚old-time‘ music. Monroe užívá vyšší tóniny, které vyžadují vysoký a napjatější zpěv, dává hudbě důraz a švih svou rytmickou mandolínou a přidává zvuk rolujícího banja. A zatímco dřívější styly pro instrumentální mezihry často užívaly zvuku celého souboru, Monroe zdůrazňuje sólové mezihry houslí, mandolíny a banja, které jsou doprovázeny ostatními nástroji. Samozřejmě, že Bill Monroe nebyl jediný hudebník, který zkoušel ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech hrát akustickou country music. Ostatní, kteří hráli původně v ‚old-time‘ stylu, se vyvíjejí souběžně s Monroem a prosazují své vlastní pojetí, ať už Monroeovou kapelou prošli nebo neprošli, nebo v ní pobyli pár měsíců či celé roky. I když si soubory jako Flatt & Scruggs & Foggy Mountain Boys, Stanley Brothers & Clinch Mountain Boys nebo později Osborne Brothers a Country Gentlemen vyvinuly své vlastní identické styly, vedly podobnosti, zvláště v instrumentaci a instrumentálních stylech, k tomu, že je mnoho lidí začalo považovat za představitele jediného druhu hudby. Označení bluegrass (nebo Blue Grass), kterého se začalo užívat v padesátých letech, bylo odvozeno od názvu Monroeovy kapely – Blue Grass Boys. Bill Monroe zůstal i nadále vedoucí nejvlivnější osobností, která hraje tento druh hudby. Po čase se některé skupiny cítí trochu podceněny, že se pro hudbu, kterou hrají, užívá označení bluegrass.

Cítí, že hrají svoji, ne Monroeovu hudbu. Ovšem sami se tohoto široce přijímaného termínu drží (bluegrassové festivaly, bluegrassové časopisy, bluegrassové zpěvníky) už z komerčních důvodů.

Další rozpory se objevují v samotném vymezení bluegrassu. K původní kombinaci se přidalo množství dalších nástrojů a jeden z nich, dobro, je už dávno mnohými považován za základní. Elektrickou baskytaru přijímají mnozí rovnocenně s akustickým kontrabasem, ale steel kytara, bicí, harmonika a jiné nástroje jsou již přijímány chladněji. Hudební styly se prolínají a i bluegrass přijímá vlivy na hony vzdálené country hudbě, dokonce i rock. V poslední době se vynořilo označení ‚newgrass‘, které je odvozeno ze jména jedné z mnoha experimentálních skupin – ‚Newgrass Revival‘. Otázku, zda tyto novinky znehodnocují bluegrassovou hudbu, považuji za akademickou. Důležité je, zda mám rád hudbu samu.

Peter Wernick (1974)