Kolem Lednice

Pozdě v noci jsem dorazil ze Staroměstska, ze stavby malé Boženky. Ráno jsme nabalili kola a vyrazili na jih. Předpovídali krásný den a volba padla na kola v nekopcovaté (to je pro děti důležité) krajině kolem Lednice.

Objevili jsme nové parkoviště, lepší než to kam jsme vždy jezdili. Sluníčko svítilo, lesy byly krásně barevné a vše nám hezky vyšlo. Dělali jsme dlouhé zastávky a Maky zaslouží velkou pochvalu za jídlo, které s sebou vezla. Z baťůžku vytahovala jednu dobrotu za druhou. Doufám, že to nebyl poslední výlet na kolech před blížící se zimou.

Číst dál

Údolím Blahoňůvky

Ráno jsem přejel ze Staroměstska do Brna a hned jsme vyrazili na výpravu do neznámých končin. Z Nelepeče, kde jsme zaparkovali auto, jsme na kolech po náhorních planinách dojeli k rybníku U Myslivny. Svítilo sluníčko, bylo teplo a všude byly křížky. Pěkný kraj. Od rybníka začal pětihvězdičkový sjezd do Dolních Louček, který vede krásným, úplně opuštěným, sedm kilometrů dlouhým údolím říčky Blahoňůvky a Libochovky. V podzimních barvách to bylo za odměnu. Do Louček jsme dojeli promrzlí a děti se tvářily unaveně. Pro auto vyrazil sám a děti s Maky zůstali na nám dobře známém hřišti u hospody. Z Louček do Předklášteří to byla úplná pohoda, jel jsem rychle a všechny jsem předjížděl. Dobrá nálada mě ale přešla na žluté značce z Předklášteří nahoru k autu. Bylo to hodně prudké, takže jsem kolo tlačil. Do toho jsem klouzal v blátě a téměř před koncem přišly dva úseky zarostlé ostružiním a maliním. Nadával jsem pěkně. Ale výlet to byl dobrej, to zase jo.

Číst dál

Poslední Svratka

Byla tady poslední šance podívat se tento rok na chalupu ve Svratce. Pak se vše zazimuje a dá se zase až na jaře. Navíc všude řádí covid a každá příležitost jak vypadnout někam ven je třeba využít. Myslím, že jsme trefili ten správný čas, kdy mají stromy nejhezčí barvy. Když do toho ještě zasvítí sluníčko, je to nádhera. Podzim jsem měl vždy ze všech období nejraději a tyhle slunečné žlutooranžové dny jsou to nejlepší co v přírodě znám. Jeden den svítilo sluníčko a s dětmi jsme objeli kolečko kolem Devíti skal, pod kterými je těch žlutých stromů nejvíce. Taky jsme začali v lese stavět úplně nový domeček. Tentokrát na lepším místě a poctivě. Z Matýska už je velký pomocník, sekerou a mačetou se ohání jak zkušený zálesák. Během chvilky zvládne přesekat i patnácti centimetrový kmen. Je po mně. A protože mám rád i ponuro a mlhavo, vyrazil jsem v pondělí, kdy se nikomu ven nechtělo, na kolo sám. Mrholilo, byla zima a mlha, ale to mi vůbec nevadilo. Naopak. Objel jsem kolečko po skalkách v okolí a krásně jsem si to užil.

Číst dál

Svratka

Na začátek podzimu jsme se zajeli podívat do Svratky. Listí žloutne, ochlazuje se, stmívá se brzy a příroda začíná být taková, jakou ji mám nejraději. Chystali jsme dřevo na zimu a kromě poflakování jsme trošku jezdili na kole. V sobotu jsme jeli kolečko kolem rybníka Svratouch, do kterého chtěly děti vlézt. Naštěstí se koupali jen Adélčini petshopáci.  Po návratu do Svratky jsme s Adélkou přihlíželi zajímavému dění v parku u místní sokolovny. Na provizorním pódiu tam hrály místní funkové kapely a byl tam i jeden velice povedený fanoušek. Pro Áďu velký zážitek. V noci jsem vyrazil na kolo, abych si pomalu zvykal na zimní režim plný temných studených vyjížděk. Foukal silný vítr, svítil měsíc a byl to velký zážitek. V neděli bylo nádherně teplo a slunečno a tak jsme cestou do Brna objeli na kolech Pilskou nádrž a dopřáli dětem hodně času na sportovišti plném různých atrakcí. Parádní místo pro děti.

Číst dál

Třebíčsko a Dalešická přehrada

V pondělí večer jsem si nabalil věci na noční přejezd Jeseníků. Na poslední chvílli jsem ale místo do auta zamířil do postele. Cítil jsem se tak unavený, že se mi nechtělo ani řídit, natož šlapat devět hodin potmě po hřebenech. Abych si trošku spravil pocuchané sebevědomí, rozhodl jsem se pro náhradní plán a druhý den po práci jsem zamířil na Třebíčsko. Bylo krásně teplo a sedět doma by byl hřích. A dobře jsem udělal.

Číst dál

Ostrý a Kozubová

Chalupu na Ostrém jsme toto léto vůbec neviděli. Úplně nás tak minula sezóna borůvek. Příští rok to musíme napravit. Dostali jsme se tam až tento víkend společně s našima. Celý víkend bylo krásně teplo a slunečno. Toho jsme využil a na pár hodin jsem zmizel do okolních údolí a kopců. Po dlouhých letech jsem se podíval na louky pod vrcholem Kozubové, na které koukáme celý život z protisvahu a objevil jsem krásnou spojku z údolí Lomné na hřeben mezi Malým polomem a Slavíčem. Celou noc byli slyšet jeleni, kteří jsou teď v říji a svými zvuky dokáží pěkně vystrašit.

Číst dál

Chorvatsko 2020

Do poslední chvíle nejisté Chorvatsko se přece jen uskutečnilo. Udělali jsme dobře, že jsme to nezrušili. Ubytování nám na poslední chvíli zdarma prodloužili a tak jsme přijeli o den dříve. Bydleli jsme v krásném domečku s velkou terasou, výhledem na moře a pláží pár metrů pěšky. Kromě neustálého čvachtání, plavání a potápění jsme zvládli i pár výletů na kole a návštěvu Zadaru. Vše nám tentokrát krásně vyšlo. Děti už pěkně plavou, hlavně pod vodou, a nemusíme se o ně tolik starat. Proti Pagu jsme si užívali trávy, zelených stromů, vůně pryskyřice, cikád, stínu a možnosti volného pohybu na kolech i pěšky. Na konci pobytu nám nabídli zdarma několik dní, ale nemohli jsme zůstat. Prodloužili jsme si to jen o jeden den a frčeli domů. Dobře bylo.

Číst dál

S kapelou v Beskydech

Páteční vystoupení v Bluegrass Theatre v Metylovicích jsem spojil s výpravou na kole do Beskydských kopců. Hráli jsme v pátek večer a po koncertě jsem dojel k našim do Třince přespat. Hned ráno jsem vyrazil na kole směr hory. V plánu byl průzkum několika neznámých míst. Především jsem se chtěl podávat na Gruň. Tak známé místo a já tam nikdy nebyl. A taky mě zajímala část hranice mezi Bumbálkou a Bílým křížem.

Číst dál

Po Čechách 2/3 – Krušné hory

Krušné hory nás okouzlily. Ubytování, které jsme si na poslední chvíli našli bylo nádherné – bývalá hájovna vysoko v horách, stranou od lidí, hluku a provozu. Z terasy jsme měli výhled na louky do obory Fláje, kde se každý večer pásli jeleni (asi). V hájovně bydlela další rodina se sedmiletý Štěpánem a děti tak měly o zábavu postaráno, ideální stav pro nás rodiče. První den jsme nakoupili dole v Litvínově a vydali se na první výpravu. Na kolech jsme objeli přehradu Fláje a přes rozhlednu Vlčí hora jsme dojeli do Dlouhé louky. Krásné cyklostezky. Matýsek si objednal na oběd guláš a snědl dospělou porci, jeden knedlík si ještě přidal. Neuvěřitelné. Zpátky jsme se vraceli přímo přes přehradu nádrže s krátkou zastávkou v bývalé obci Fláje, která leží v ochranném pásmu. musel jsem vlézt do zákazu vstupu, abych se tam podíval. Pro Adélku to byl její nejdelší výlet na kole.

Na další výlet jsme šli pěšky, abychom dětem kola moc nezprotivili. Vyrazili jsme z Hory Svaté Kateřiny, kde se zastavil čas, a s velkým přemáháním jsme došli do vesničky Lesná. Za pozornost stojí zastávka na malé skalce cestou. Nejdříve sklouzla dolů Adélka. Sotva jsme ji ošetřili a utišili, spadl dolů Matýsek. Zmizel za hranou a dost nás vyděsil, letěl pěkný kus a naštěstí spadl do křoví a kopřiv. Ale přežili jsme. Z Lesné děti odmítly pokračovat a tak jsem vyrazil pro auto sám. Hodně se mi líbila obec Malý Háj, kde jsem se zdržel u kostelíka a starého hřbitova. Krása. A vesnička Lesná taky stojí za návštěvu. Dobře a levně tam vaří, je tam muzeum v Krušnohorské domě (vstup zdarma) a spousty lákadel pro děti (hřiště, sochy, prolézačky).

Domů jsme jeli přes Cínovec a všechny vesničky u hranic, chtěli jsme vidět jak vypadá krajina na místech, kam jsme na kolech nedojeli.

Nádhera, určitě se do Krušných hor vrátíme.

Číst dál