Modrý Pavouček

V neděli jsme se s Maky a Matesem zajeli podívat do Mikulova. Krásné městečko to je. Dříve zde byla jedna z nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě a i přes necitlivé zacházení v minulém století ve městě zůstala spousta židovských památek. Starý židovský hřbitov patří mezi nejhezčí co jsem zatím viděl. Horalský duch se v nás nezapře a tak jsme vytlačili kočár až na Svatý kopeček. Byl jsem v Mikulově poprvé, ale rozhodně ne naposledy.

Lednice nikdy nezklame. Tentokrát jsme prošli část městečka a prozkoumali další část obrovské zahrady. Hory to nejsou, ale máme to tam rádi.

Na Vysočce se nám prostě líbí. Na chalupě teď máme net a můžu tam pracovat aniž přicházím o dovolenou. Na pár dní se za náma přijela podívat Káma s Vagoshem a Prokůpkem, která byla v sousedním Čachnově na keramickém soustředění.

Do Svratky jsme letos před vedrem utekli už podruhé. Už tam jsme jako doma. Ráno po sedmé chodím s Matýskem na procházku - první zastávkou je pekárna na náměstí, kde dělají strašně dobré hřebeny z listového těsta. Všude kolem Svratky je kvůli polomům vyhlášen zákaz vstupu do lesa, ale i tak chodím běhat. Jeden večer jsem doběhl na louky nad Herálec a přišla bouřka, otočil jsem se na místě a mazal zpátky co dech stačil - setmělo se, z nebe začaly padat proudy vody, přelézal jsem popadané stromy, vzduchem lítaly větve a stojící stromy se v silném větru výhružně nakláněly. Zajeli jsme se podívat do Poličky, na náměstí jsme si dali bramborák a Matýska jsme uspával kroužením kolem morového sloupu. Dobře bylo.

A je tady další výlet s malým Matesem. Tentokrát do Třebíče, kde jsme se toulali starou židovskou čtvrtí a zašli na pár dobrot (domácí brambůrky a trdelník) na slavnosti k bazilice svatého Prokopa. Večer jsme jezdili s kočárem po cyklostezkách kolem Pozďatínských rybníků. Byl to první letošní výlet na Třebíčsko. Celý den jsme nad hlavou pozorovali krásné podzimní nebe. Za dva týdny je v židovské čtvrti slavnost, tak kdyby se někomu chtělo …

Je tomu přesně měsíc co se Matýsek narodil. Novému životnímu stylu jsme ještě pořád úplně nepřivykli. Ach, to věčné nevyspání. Chodíme na dlouhé procházky, poznáváme všechny zapadlé kouty Žabovřesk a okolí a sem tam vyrazíme na delší výpravu. Mates přibírá na váze a co nevidět začne běhat, cha, energie na to má někdy více než dost.

Tak jsem tady. To byl ale boj než jsem se dostal ven, chudák mamka. Ale povedlo se. Tati, podej mi to banjo, chtěl bych si hned začít zkoušet základní akordy a rolly abychom spolu mohli začít co nejdříve hrát. 3410g, 51cm, 9. 5. 2013, 0:10h

Shrnutí našich jarních výprav do Brna a okolí. Vzhledem k tomu, že Maky nosí v baťohu Matýska, tak se držíme při zemi (vodě) a nepouštíme už se do žádných větších akcí. Postupně procházíme mé běhací okruhy a poflakujeme se po místech blízkých, ale neznámých.

Vařit moc neumím, ale vývojku zvládnu. S pomocí kamaráda chemika, který mi vše přesně naváží, si jednou za čas podle téměř sto let starého receptu vařím klasickou vývojku ID-11 . Kdysi jsem si nakoupil chemikálie ve větším a tak mě litr přijde asi na deset korun (nejdražší je destilovaná voda). V obchodě stojí litr této vývojky dvě stovky. Ale proč o tom píšu. Ve skříni jsem objevil jeden starý nevyvolaný středoformátový svitek a byl jsem hrozně zvědavý co na něm je. Krok za krokem jsem si po dlouhé době prošel postup vyvolávání, znovu cítil vůně chemikálií a … byl to pěkný temnokomornický večírek. Má to něco do sebe tyhle staré techniky.

V sobotu jsem dostal pár balíků mého oblíbeného vietnamského zeleného čaje. Tentokrát poprvé od nového dodavatele (levnějšího). Už jsem si zvykl na různé nesmysly, které bývají uvedeny v českých překladech cizích návodů. Netuším, jakou cestou se tyto čaje do Čech dostávají a kdo překlady vytváří, ale tentokrát si pan překladatel s českými štítky opravdu moc práce nedal. Nechcu se “srovnávat s radioaktivním uhlíkem”, ale myslím, že i gůglí překladač by to zvládl mnohem lépe (a téměř bez práce). A to nemluvím o tom, že i originální anglický návod, vzhledem k tomu že se jedná o zelený čaj, není zformulován úplně nejšťastněji. K českému uživateli se tedy dostává text, který by zasloužil nějakou cenu. No ale čaj je to moc dobrý, to zase jo.