Modrý Pavouček

V sobotu jsme se prošli Moravským krasem. Šli jsme naši tradiční trasu Pustým žlebem na Skalní mlýn, pak proti proudu Punkvy na rozcestí “Pod Salmovkou” a po červené (s voíkem dost těžko) nahoru nad propast Macocha. Chata u horního můstku byla výjimečně otevřená a povidlové palačinky s mákem byly sladkou tečkou za parádním výletem.

Odpolední výlet k Veverské Bitýšce. Měl být pohodový a odpočinkový, ale terén byl i pro naše terénní vozítko nečekaně složitý. Šli jsme po žluté do Holasic a pak dál po žluté na Kopaniny. Chtěli jsme dojít až na rozcestí “Pod Dřínovou”, ale technické obtíže spojené s lijákem nás donutily sejít mimo značky dolů ke Svratce na červenou a podél vody zpátky k autu.

Tak to vypadalo, že se konečně dostanu na skialpy. V pátek večer jsem si všechny věci poctivě nabalil do auta, budík nastavil na pátou a těšil se na lyžovačku se Špekem. Místo toho mě v noci navštívila paní chřipka a skialpy mi zatrhla. Naštvanej jsem byl pěkně, jen co je pravda. Celý den mě hrozně bolelo břicho a neustále jsem zkoušel fígle z Londonova Tuláka po hvězdách. Aby nebylo všemu trápení konec, tak jsem se v noci na neděli projel sanitkou a do úterka jsem živořil na infekčním v Bohunicích.

Sobotní výlet s Matesem byl akční. V Loučkách na nádraží jsme zjistili, že jsme doma zapomněli fusak pro Matýska, tak jsme ho zabalili do bundy. Následoval pochod po žluté značce až do Níhova. Cestou jsme absolvovali několik náročnějších pasáží, ale ten nový vozík zvládá opravdu všechno. V Katově jsme zjistili, že máme spoustu času a hledali jsme hospůdku. Ujal se nás pán pracující na zahrádce a šel s námi do místní čtyřky, kde prý stačí zazvonit a někdo otevře.

Tak jsme konečně pokřtili nové vozítko pro Matýska. Dlouho jsme s jeho pořízením váhali, ale nelitujeme. Je parádní. Asi první věc, kterou Matesovi fakt závidím - taky bych se v tom chtěl nechat vozit. Projede to úplně vším - akorát přes popadané stromy jsme museli přenášet.

Včera v bílém kostele v Žabovřeskách Matýska pokřtil náš kamarád Petr Chovanec. Do kostela nechodím, ale obřad byl moc pěkný. Matýskovo druhé jméno je od neděle Dominik. Vybrala ho Markét podle Dominika Savia. Když jsem si hledat co byl zač, zaujala mě tato pasáž: Při jedné slavnosti chtěl Don Bosco každému chlapci splnit přání. Dominik napsal své přání slovy: “Pomozte mi, abych se stal svatým.” Don Bosco řekl: “Žádal jsi o hezký dárek.

Jedna z věcí, která Matýska velmi zajímá je zrcadlo. Tady je pár fotek ze sobotního představení v dětském pokoji. Zrcadlo je ušmudlané z předchozích představení.

Slunečný nedělní den. Jeli jsme do Rudic, kde nikdo známý nebyl. Projeli jsme kolečko po zabahněných turistických značkách v okolí Jedovnic - zvládli jsme i vynášení kočárku z Rudického propadání nahoru ke skalám. V krase je krásně.

Naše první vánoce a silvestr s Matýskem a v novém bytě. Tento rok by mohl být klidnější.

Minulý týden jsme se naposledy podívali z okna našeho bytu na Luční - byl z něj krásný výhled na Žabiny, na domek Roberta Křesťana, na důvěrně známý horizont s paneláky, stromy, kostelem a Kraví horou. Stejně jako Knotkova rodinka v Kulovém blesku jsme zavolali “Ahoj byte”. Pak jsme zabouchli dveře za několika krásnými lety našeho života, který jsme s Maky v tomto bytě prožili. Bylo nám tam dobře, narodil se nám tam Matýsek a budeme na něj vzpomínat jen v dobrém.