Modrý Pavouček

První jarní výpravu do Lednice jsme museli ze zdravotních důvodů na poslední chvíli zrušit. Druhá už vyšla. Byla to první výprava ven po nekonečném marodění - skoro dva měsíce jsme byli zavření doma a bojovali s bacily. Jako cíl výpravy jsme si dali dojít na Minaret, sehnat turistické známky a dát si něco dobrého ve Včelařově dvoře. Vyšlo nám všechno, hurá. S dětma už se dá chodit a remcají čím dál méně.

S kolegou Tomem jsme se vypravili na předvánoční pracovní konferenci do Finských Helsinek. Bydleli jsme ve středu města, kousek od moře, ale na poznávání moc času nebylo. Za prvé jsme neměli moc volného času a za druhé, byla mi hrozná zima. Vzal jsem si jen pár věcí, abych měl jen malý baťůžek, ale pár hadrů navíc by se mi rozhodně hodilo. Ale i tak, sever je parádní, mám to tam hodně rád.

Zrodila se nová mánie - začali jsme sbírat dřevěné turistické známky. Minulý víkend jsme koupili první dvě na Ostrém a Kamenitém v Beskydech. Tento víkend jsme objížděli Brno a okolí. Nejdál jsme zkusili indiánskou hospodu ve Vojtěchově na Konicku, ale známku neměli, musíme tam znova.

Hlásili déšť, ale to nás neodradilo. S Kámou, Vagošem, Grétkou a Prokopem jsme vyrazili na víkend na chalupu do Svratky. Měli jsme kola i lezení, ale nakonec z toho byly jen vycházky. První den jsme prošli “výběrový” okruh v Toulovcových maštalích a cestou zpět jsme nakoukli (doslova) do Pekelné Čertoviny (bylo tam moc lidí a hodně draho). V neděli se počasí úplně obrátilo - svítilo slunce, nebe bylo modré, mlha se rozpustila a a tak jsme byli skoro celý den venku.

Přišlo babí léto. My jsme neodolali a vyrazili na chalupu do Svratky, byť s nemocnou Adélkou. Prosedět takový víkend v Brně by byl hřích. Navíc se potvrdilo, že houby ještě pořád rostou a když se to dozvěděl Matýsek, byl víkendový plán zpečetěn. [caption id=“attachment_8648” align=“aligncenter” width=“750”] Ani pád z okna ho nepoučil[/caption] Hned v sobotu se vydal děda s Matýsekm a Maky na velkou houbařskou výpravu, už mě ni nepřekvapuje, že přinesou plný košík a že se vždy objeví nějaký pěkný pravák (který vždy najde Mates).

V pátek po práci jsem dojel do Ospělova za Tomem, pomoct s bouráním domečku. Večer byla super atmosféra - ponuro, kolem lesy, v boudě voněl guláš a dobré pití (pivo a slivka), hrál se bluegrass, sešli se fajn lidi. Spal jsem ve stanu. V sobotu, po velkém bourání, jsem přejel do Svratky, kde konečně začaly růst houby - Matýsek byl v sedmém nebi.

Prosatín je místo, kde se zastavil čas. Objevil jsem to tam kdysi na kole a vůbec nic se za těch deset let nezměnilo. Dnes jsme se tam šli projít a kouknout po houbách. Líbilo se nám to.

Maky se dočkala - vyrazili jsme k moři. Bydleli jsme ve vesničce Stará Novalja, k moři jsme to měli pár metrů a za ten týden jsme objezdili skoro všechny pláže v okolí. Super bylo potápění na plážích, které měly po bocích útesy, to nás s Matesem hodně bavilo. Moře bylo možná trošku studenější než jsme čekali, asi se to nějak promíchalo.

Ne celých deset dní jsme se odstěhovali na chalupu do Svratky. Dovezli jsme novou trampolínu a stala se velkou atrakcí, i děda František si tajně zaskotačil. Víkend před návratem do Brna se sešla celá Brněnská rodina, bylo to fajn.

sobotu jsme konečně, po dlouhém odkládání, zajeli do ZOO v Lešné. Vedro, vedro, vedro, a k tomu hlava na hlavě. Vrátili jsme se utahaní jak koťata. V neděli jsme vzal děcka na Hády, ale moc dlouho jsme tam nevydrželi. Nebyly tam totiž žádné diamanty.