Modrý Pavouček

Rychlá výprava za město, utéct před virem, utéct před lidmi, nadýchat se čerstvého vzduchu. Kopečky nad Blanskem moc neznáme, tak jsme naplánovali výlet tam. Nedařilo se nám zaparkovat v Hořicích, všude zákazy stání, parkoviště daleko od lesa. Rychle jsme vymysleli náhradní plán ve stejné oblasti - kopce nad vesničkou Jestřebí. Šli jsme kolmo nahoru až na hřeben a pěkně jsme se zahřáli. Celou dobu byla velká zima, k autu jsme se vrátili úplně promrzlí.

Tentokrát jsme chtěli někam vysoko. Někam, kde nebude moc stromů, kde bude hřát sluníčko a kde uvidíme daleko do krajiny. A hlavně někam, kde stihneme dojít k autu za světla. Od Trenckovy rokle u nás panuje hrůza z toho, že někde zatmíme. Celkem rychle jsme se shodli na tradičním a oblíbeném kolečku - Kaly - Babylón - Zahrada - Kaly. Dříve stávala na vrcholu rozhledna, škoda, že ji zbourali. Ale i tak je to krásné místo s výhledem na Tišnovské kopce.

Další útěk před virem. Na kole jsem nedávno v Moravském krase objevil nové ohniště a zároveň místo, kde by se děcka mohly v klidu proběhnout. Vzali jsme špekáčky, balón, pití a roušky a vyrazili na krátkou odpolední výpravu. Místo, o kterém mluvím, se nachází ve starém lomu pod Máchovým památníkem. Dá se tam pěkně dojít po červené značce z autobusové zastávky Olomoučany točna.

Opět nás dostihly podzimní hejna bacilů. Postupně jsme si je předávali a celý prosinec až do vánoc jsme promarodili. Kéž by to jednou skončilo. V krátké přestávce jsme stihli dva výlety - jeden na Stránskou skálu jen ve dvou s Matýskem, druhý v plném složení na Alexandrovu rozhlednu nad Adamovem.

Ke konci srpna nás po dlouhém odkládání dohnala nepříjemná akce. Jeli jsme s oběma dětmi do Svitavské nemocnice, kde jim operovali nosní a krční mandle. Svitavy jsme vybrali proto, aby mohla být Maky s dětmi celou dobu. Dostali svůj pokojík a vše proběhlo vzorně. Já jsem se na dočasně přestěhoval do Svratky a každý den jsem jsem frčel přes Poličku za nimi a večer zpátky. Ve volných chvilkách jsem křižoval Žďárské vrchy na kole. Konečně jsem projezdil část lesů mezi Mariánskou a Novou hutí, o které pořád básní Markétin taťka. Poslední dva dny jsem v nemocnice Maky nahradil, ta se šla domů léčit z nějakého nachlazení.

Tento víkend se ve Svratce sešla celá Brněnská rodina. Slavilo se několik narozenin a svátků. Předpověď počasí nebyla nejlepší, ale vše vyšlo lépe než jsme čekali. Dokonce i houby začaly, k Matýskově velké radosti, konečně růst. Sobota patřila hlavně houbám. Matýsek se účastnil všech výprav, budu mu muset pořídit nožík, asi rybičku, už by si ho zasloužil. Veselou kapitolou byl také prodej lusků, kdy si Mates vyškemral malý stoleček a židličku, aby mohl prodávat hrášky, které jsme na jaře zasadili. Vysedával kolem chalupy a volal na lidi: “Dobrý den, nechcete si koupit hrášek?”. Nějaké drobné penízky utržil. Nedělní výlet naplánovala Maky. Zajeli jsme do Litomyšle a strávili skoro celý den ve městě a na zámku. Je to fajn místo pro děti, jsou tam pěkná hřiště a stihli jsme i několik akcí přímo na zámku - výstava kostiček, bludiště, akční expozice k pohádkám o Krtečkovi. I město samotné bylo moc pěkné - spousty obchůdků v podloubí na náměstí, to už se jen tak nevidí.

Před smrtelným vedrem jsme prchli na víkend do Svratky. Tam je vždy zázračně o deset stupňů méně než v Brně. V sobotu odpoledne, snad minutu po té co jsme na ohni opekli špekáčky, přišel déšť a bouřky. Hřmělo a pršelo celou noc. V neděli ráno jsme zkusili vyrazit na houby směrem ke Krejcaru, ale jediné co se urodilo, byly stovky komárů. Z lesa jsme doslova utekli. Já jsem vyrazil před obědem na okružní jízdu po okolních kopcích, v té rychlosti komáři neútočili.

Víkend a dva dětské dny. Ten první se konal ve střední škole naproti Komínské vozovně. Adélka tam vystupovala se svým tanečním kroužkem a s Matýskem jsem tam během vystoupení obešel všechny atrakce. Byla docela zima, těšili jsme se domů. V neděli jsme se vydali na dětský den to Telče. Akci pořádalo rádio Vysočina. Bylo krásně teplo a hlavním cílem se pro děti stal nákup suvenýrů. Ale myslím, že se jim líbili i hadi na nádvoří, skákací hrad, úkoly, které musely plnit v parku i zmrzka, kterou lízali na kašně na nádvoří.

Letí to letí. Matýsek půjde po prázdninách do školy a z Adélky je velká holka. Oba najednou už je skoro neunesu. Narozeniny jsme opět slavili dohromady, aby nikomu nebylo líto. Vynikající dortíky jsou z cukrárny Větrník v Řečkovicích.

Tentokrát je nemocná Adélka a na první jarní víkend do Svratky vyrážíme ve složení děda František, já a Matýsek - tři chlapi, tři generace. Úkol na sobotu byl daný už v Brně. Matýsek se, zřejmě po zkušenostech s Minecraftu, cítí být farmářem a potřebuje sázet rostliny. Na zahradě u chalupy jsme připravili políčko, zasadili různé semínka a vše pečlivě ohradili. V podvečer jsme proběhli Kukyho les. Kukyho atrakce jsou po zimě trošku zdevastované, ale krajina je tam pořád krásná a hospůdka také. Večerní koupání na bazéně ve Žďáře z Matýska vysálo poslední zbytky sil a v posteli usnul během minuty. V neděli jsme vyrazili na kolech, dojeli jsme přes Moravské až na Drátník a na dobroty ke Kolouškovi. Dali jsme si chipsy a výborné bramborové placky. Následoval úžasný sjezd (Matýsek svištěl jak blesk a výskal radostí) po loukách dolů ke Koskům. Do Svratky jsme se vraceli po asfaltkách. Ujeli jsme 22km a celé nám to zabralo necelé čtyři hodiny.