Modrý Pavouček

Židovský hřbitov v Dolních Kounicích se mi schovával několik let. Když jsem se probudil do zamlžené, deštivé a studené podzimní soboty, vzpomněl jsem si na toto místo, popadl focení a za necelou hodinku už parkuju na Kounickém náměstí. Hřbitov najdete na zvlněné louce ve svahu nad městem, na které je rozseto více než tisíc náhrobků. [gallery link=“file”]

Plán na podzimní temnofotografickou výpravu do nové oblasti s tušeným potenciálem opuštěných křížků a zapadlých vesniček se nenápadně zvrhl v lokálkovský výlet krásným slunečným dnem. Bylo to fajn. Po dlouhé době jsem zase vytáhl středoformát a na fotky si ještě počkám. Dávám sem ale jednu od Máry (doufám, že nemá nic proti), která se mi líbí více než bych sám chtěl. Více Márových fotek z výpravy najdete tady.

Asi tak po desíti letech jsem se podíval do Malé Hraštice, kam jsme od malička jezdili za pražskou částí rodiny. Kraj kolem Orlíku a Slapů je jako stvořený k výpravám na kole - zapadlé vesničky, křížky, koupání v přehradách, krajina zvlněná jak na Vysočce. V sobotu proběhl první kanoistický výcvik na akci Femundsmarka.

Grunt na Blatinách patřil tento víkend nám. Nebýt té nešťastné Jobrovy příhody, řekl bych, že se vše vydařilo přesně jak mělo a že si každý přišel na své (aspoň doufám). Chtěl bych poděkovat všem, kteří se za náma přijeli podívat, něco malého nám přivezli, pomohli nám s přípravama, s promítáním, s konzumací všech dobrot, s hudbou a nakonec i s úklidem. Zase jednou mi došlo, jak je to příjemné a potřebné mít kolem sebe ty své lidi.

Vůbec netuším kdo všechno se chodí na můj webík dívat. A tak si dovoluji dát na vědomost všem známým i neznámým webouškům, že jsou o víkendu vítaní na Vysočině na Blatinách. Sejde se tam pár fajnovejch lidí, bude něco na pití, na jídlo, dá se lézt, jen na kolo. Jo a taky jsem se konečně dokopal dát dohromady pár fotek z Indie, takže jestli seženu projektor, bude i nějaké promítání. Pokud se někdo rozhodnete přijet, dejte prosím vědět mailem nebo SMSkou.

Jedním z míst, kde bych chtěl v Brně jednou bydlet je kopeček Ruský vrch v Komíně. Už jsme tam vybrali jeden starej domek - poznáte ho podle ptačích pírek na dveřích.

V sobotu v poledne se v kostelíku na kopci nad Starou Líšní zvonilo jen pro nás. Oddal nás náš známý - líšeňský farář František. Chtěli jsme být tento den jen se svýma nejbližšíma a tak se omlouváme, že jsme celou akci trošku ututlali. Všechny kámoše a kámošky, kteří by s námi chtěli pobýt, zveme 18.-19. července na Blatinský grunt - podrobnosti dáme vědět během tohoto týdne. M & M

V sobotu jsem se po dlouhé době dostal do katedrály na Petrově. Strávili jsme tam jenom chvilku, ale stihl jsem zaregistrovat obrovské obrazy po stěnách a taky tichý a nekonečný prostor všude kolem. V neděli jsme se pro změnu podívali na Veveří a poprvé byla otevřená horní brána od kapličky. Ještě nikdy jsme nebyl na vnitřních nádvořích. Je škoda, že zrovna hrad zavírali a nestihli jsme prošmejdit všechna zákoutí, průchody a brány. I tak jsem si s sebou odnesl v hlavně několik obrazů. Všechny tyto relativně blízké věci teď vnímám mnohem intenzívněji než dříve. Je zajímavé sledovat cesty, kterýma se má duše ubírá když ji nikam netlačím a nechávám se jen vést.

Přišel deštivý víkend a s ním příležitost podívat se v klidu do města a okolí. Z Třince dojeli naši a tak jsme prošli všechna pěkná místa a objevili i několik nových.

Zpola omámen výpary terpentýnu jsem v pondělí domaloval svůj první obrázek opravdovýma olejovýma barvama. Trvalo mi to několik dní a vystřídal jsem za tu dobu snad všechny nálady jakých jsem schopen. Ještě že mě Market utěšovala a pomáhala ze slepých uliček (díky moc) - nejednou bylo vše téměř roztrháno na tisíc kousků. Káma asi pozná, že předlohou byla její konvička, pravda, na obrázku je hodně zredukovaná, za což se omlouvám. Ne že by se mi ty žluto-modré rybky na vroubkovaném povrchu nelíbily, ale po pár tazích štětcem mi bylo jasné, že rybky i vroubky budou muset počkat.