Modrý Pavouček

Po návratu z Návrší si na mě zasedla chřipka a strávil jsem doma skoro měsíc. Už jsem se nemohl dočkat na první skialpy v Jeseníkách. Sněhovej bůj na mě ale myslel a pořádnou nadílku do Jeseníků poslal až tento víkend. V sobotu ráno se v Zábřehu na benzince dává dohromady banda Brněnských jeseníkářů a společně vyrážíme směr dolní nádrž. Sněhové království. Parkujeme (skoro jsem přejel Pidiho), lepíme pásy, balíme dobroty a vyrážíme. Jak já se na to těšil.

Report z několikadenní výpravy za jarními firny. Roháče Před chvilkou jsem dočetl Jankův článek o Haute Route: tak pane řidiči, dopravní kontrola … stojíme v jednu v noci na Šůtově a je mi jasné, že to není jenom kontrola. Na té dlouhé rovince z kopce předjíždí přece odjakživa každý už od dob co vyvrásnily Tatry. Prý riskantní předjíždění kolony přes plnou čáru při sto čtyřiceti … nakonec se to naštěstí obešlo bez odebrání papírů, ale z čerstvě vybraných 120 euro nám zbylo jen 40. Aspoň že tak. Ráno šlapeme Žiarskou dolinou, která je teď o něco placatější a okolí chaty je krásně odlesněné. I přes tradiční strach z ochranářů si dáváme krásný dlouhý žlab ze Smreku.

V sobotu jsme až do západu slunka lezli na Palicích. Lidi pomalu odcházeli a na poslední cesty jsme tam už byli sami. Spali jsme ve Svratce a protože už se mi stýskalo po lyžích, tak jsme v neděli ráno vyrazili k Jesenickým nádržím. Teplo a sluníčko, krátký rukáv, tak jsem si to představoval. Jen co jsme se přes Saša peak dohrabali na Máj, přišla bouřka a začalo lít jak z konve. Povzbuzováni blesky a hromy jsme úplně promočení dojeli k autu.

V pátek jsem si do báglu sbalil pár věcí (skialpy, běžky, notebook, foťák a objektivy, jídlo …) a vyrazil s rodinkou na chatu. Nahoře teď máme tak metr a půl sněhu. V sobotu jsem po několika letech zkusil sjezd krásným průsekem z vrcholu Ostrého. Podmínky dokonalé - sluníčko, modré nebe, krátký rukáv, prašan po kolena. Dal jsem si to hned třikrát - kdo ví, kdy to zase půjde. Škoda, že jsem byl na tu nádheru celej den sám. Na chatu jsem dorazil unavený, ale spokojený. Skialpy v Beskydech jsou pro mě zážitkem nad zážitky. Vysnil jsem si to jako malý a teď se mi to pěkně plní. Pozdě večer jsme jeli se ségrou a Peggy potmě na běžkách na pivo do turistické chaty. Prostě se to celé povedlo a už se zase těším na nějaké ty kopečky.

V šest ráno házím do báglu pár krámů a v devět už s Jankem šlapeme stopu údolím Divoké Desné. Jako v pohádkovém snu míjíme hrad Zámčisko a z vrcholu Saša peaku obhlížíme naše sněhové království. Nikde nikdo, sluníčko, modré nebe, metr nového sněhu. Dneska je to všechno naše. První prašanový sjezd dolů k posedu. Za dvacet minut jsme zpátky na Sašovi. Šlapeme stopu na Máj, přímo ke kontrole z Rallye. V poledne si užíváme sjezd Velkým kotlem a ještě jeden hned nato. Nikde ani stopa.

Nejpohodovější akce jsou často narychlo domluvené a v co nejmenším počtu lidí uskutečněné. Nadšení z Beskydských prašanových stop nám nedalo spát a tak ve čtvrtek ráno s Márou místo do práce míříme do Nového Města. V plánu je velký okruh po Žďárských vrších. Márou slibované a opěvované rolbou projeté dálnice se sice nekonají, ale i tak je to parádní. Málo lidí, málo stop, opuštěné pláně, hodně sněhu a místa co mám rád z letního lezení. V Kadově si dáváme Kadovánek, bramboráčky, na Devíti skalách hlavní vrchol a na Třech studních hrachovku, palačinky a pivo. Se setměním si užíváme ponurou atmosféru v údolích pod Pernštejnem a večerní promítání filmu z jesenické skialpové rallye ukončuje jeden Velkej Den.

Tak jsme přežili (já doslova) první ročník Lubošovy jesenické skialpové rallye. V pátek jsem pomáhal roznášet kontroly a šlapat stoupu a měl jsem toho až nad hlavu. V sobotu jsme během osmi hodin prošli snad všechny jesenické hřebeny a doly. Nedělní časovka na horní nádrž mě pak dorazila úplně. Doplazil jsem se do cíle ke Špekovi z posledních sil. Ale celkové třetí místo jsme uhájili. PS: Tu louku už příště trefíme a Tomovi s Doktorem to nandáme.

Moje první letošní skialpy. Jeden den Malá Fatra a Martinské hole, druhý den Velká Fatra a svahy v okolí Smrekovice. Spousta nových svahů, myšlenek a zážitků. Dík všem (i prófovi). Na viděnou na kopcích. Fotky od Kámy

Dva dny lyžování Mostech u Jablunkova a dva dny marodění doma u našich. Fotky jsou z krátké procházky na Ostrý.

Silvestra a velkou část vánoc jsme strávili lokálkovsky na Návrší pod Kralickým Sněžníkem. Sněhu moc nebylo, ale i tak se lyžovalo, běžkovalo, chodilo, skialpovalo, pinpongovalo a dokonce jezdilo na lyžích za čtyřkolkou až na vrchol Sněžníku na východ slunka. Pěkné to bylo.