Modrý Pavouček

Všichni už se těšili na skialpy a tak jsme vyrazili počasí nepočasí, sníh nesníh, na Stráně. Auty jsme dojeli až na Zámčisko k mostu, to jsem ještě nezažil. Vyběhli jsme na Vysokou Holi a lyžovali jsme v kotli. Se Zobčou jsem sjel centrální část, do které jsem vjel po ujištění, že nic nemůže spadnout (pípáky jsme pro jistotu schovali do báglu). Po příhodě z Mravenečníku se bojím jak čert. No … a stejně jsme pak jeli polovinu svahu po laviništi. No co už, když nic nepadá, tak nic nepadá. Lyžování parádní, jen škoda sněhu bez podkladu. Na viděnou na kopečkách Tome, Vidláci, Zobčo, Zbyňo, Julie, Franto a závoďáku z Losin.

Pár dní v Roháčích s Dejčou a Alexem

Tak si tak s Orlíkem vykračuju po rozpálené cestě pod Pálavou (utíkáme kvůli hnusnému rozlámanému poděl….. lezení), když se ozve mobilem Povdilák. Jestli prej nechci jet na lyže do Chamonix, snad fotit reklamní fotky, a to všechno jako že zadara a ještě že si snad něco vyděláme. Proč ne, za tři dny se přece stačím sbalit. Sice bylo dost ujeté balit skialpy a zimní lezení v parném létě, ale co už. Složení týmu se nakonec ustálilo: Já, Giťule, Pavel a Ricardo.

Vysoké Tatry, 21.-23.10. 2005

Vytáhli jsme pod Ošarpance tunové batohy s matrošem na hákování - to vše kvůli dvěma délkám na Malého Ošarpance z Rumanovy dolinky.

Mrazivá fotografická výprava po bunkrácké linii s Alexem.

Lezli jsme, lyžovali jsme, měli jsme se krásně.

S Jurou, Klárou a Alčou jsme projeli za dva týdny velkou část ostrova a zažili celkem zajímavé věci. Začalo to nepojízdným autem na dálnici někde kolem Benátek. A skončilo to vykradeným autem v údolí nad městem Corte. Zloděje jsme díky Jurovi cholerikovi dokonce dostihli a v Corte jsme je zablokovli na mostě. Dokonce se i střílelo. Od policie jsme pak dostali “glejt”, který nám otevíral všechny dveře. Stačilo ukázat a měli jsme zelenou.