Modrý Pavouček

Tři dny v Beskydech. Krásné počasí nás provázelo na Ostrém, na Ropici, na Filipce i Loučce. Po dlouhé době jsem se projel na kole po horských hřebenech kolem Třince - tak jako kdysi, když jsem tady pracoval v nemocnici a na horách jsem byl skoro každý den. Vzpomněl jsem si na vyjížďky až k lysé, na horách přes týden v podvečer nebývali žádní lidé, domů jsem se vracel potmě. Na Chatu a zpět do Třince.

Víkendové ochlazení nás nalákalo na odvážnou akci - dostat se s dětma na Praděd. A aby to bylo opravdové dobrodružství, rozhodli jsme se spát ve stanu. Zvládli jsme všechno. Náš hrad jsme postavili v kemu ve Vrbně pod Pradědem a nahoru, na nejvyšší horu jsme se vypravili v neděli brzy ráno. Ovčárnu jsme tak stihli krásně bez lidí, jen pár turistů se tam motalo. Až na pár metrů to Adélka i Matýsek zvládli nahoru a dolů - sedm a půl kilometru s dvouset metrovým převýšením. Parádní výlet.

Jsem moc rád, že jsem si mohl s SK Bandem zahrát na Ostrém - na místě, kde kdysi celé mé muzicírování začalo. Společnost to byla vskutku vybraná, The Jumber Cables a Red And White. Díky Lukášovi, že to vše tak pěkně zařídil.

S Ladinem a Karlem jsme pobyli pět dní v Tatrách. Pro mně takový malý návrat po dlouhých letech tátování. Je fajn mít kolem sebe takové lidi, zvlášť když prší a hlavu obestírají chmury a zaječí úmysly. Já se vrátím … [gallery columns=“5”]

Víkendová narozeninová oslava v Třinci. Celý víkend se nad Jablunkovským průsmykem honily bouřky. I tak jsme si stihli zaběhat (já i Maky), zajet na radovánky do Hrádku, potkat se ségrou, dát si pivo na turistické chatě na Ostrém. přespat jednu noc na naší chalupě a zkontrolovat borůvkové plantáže. Můj sobotní běh (17,5km, 700m, 2h)

Tři dny na Ostrém. Počasí nám krásně vyšlo, díky za to. Zvládli jsme vše - běhání, pokladovku, výlet na Slavíč, oheň v krbu. Jedniná věc zbývá - chtit ještěrku (Matýsek).

Nová Seninka ožila na víkend zvuky bluegrassových nástrojů. Blanka a Boris Preisslerovi pořádali další ročník hudebního setkání Na konci světa. Osm kapel, penziónek plný muzikantů, večerní koncerty a jamování ve dne v noci. V sobotu se konal společný koncert v místním kostelíku - to byl zážitek, krásná akustika, vitráže, má slabost pro temná místa, no líbilo se mi to. A k tomu super počasí a běhání s Ladinem. Náročný víkend to byl.

Opět rychlá akce, v jedenáct večer sedáme do auta a valíme směr Tatry. V půl třetí odbočujeme na Popradské a kuk, před autem sedí méďa. Chvilku kličkuje jak králík a mizí v lese. Pěkné přivítání. Spát jdeme v půl čtvrté. Středa Vstali jsme brzo, v chatě byl hluk jak ve fabrice. První den jsme se motali po Zlomiskách. Nebyl jsem tam pět nebo šest let. Pěkně jsme polezli, ale byla zima. A škoda, že byl sníh v chodníku na Kohútik, chtěli jsme večer k Viktorovi na polívku.

Rychlá akce odpoledne po práci. V jednu s Ladinem sedáme v Brně do auta, ve tři vybíháme z Dolní Moravy. Pomalu, ale jde to. Na hřebeni na nás čekala spousta pěkných věcí - bahno, kaluže, šutráky, mlha, zima, vítr a trošku bloudění. Na rozhledně na Klepáči jsem byl poprvé v životě. Dole v Krčmě už bylo zavřeno, ale nakonec jsme pana hostinského udolali. Já hraním na banjo, které tam měl, Laďa povídáním o letadlech. Dostali jsme pivo, česnečku i kafe a nakonec nechtěli ani zaplatit. Každopádně - zvládli jsme to. Horských běhů mám za sebou málo, vůbec jsem netušil jak to půjde. V jedenáct hodin večer usínám ve své posteli doma v Brně, abych brzo ráno sedl na kolo a jel na brigádu do Krasu. Člověk zvládne více než si myslí. Trasa na Stravě (32km, 4h 49min, 1479m)

Další noc s dětma na Ostrém. Hurá, už to zvládáme. První den jsem před setměním běžel na Slavíč a zpátky. V chatě byl oheň v krbu, no nádhera.