Toulky po Čechách

Úplňková a mrazivá noc
Všichni zdraví. Po měsících střídavého churavění nezvyklý stav. Bylo třeba toho využít a vyrazit na cesty. Jeli jsme dodávkou, bez kol, na výpravu po Čechách. Hlavní cíle vybraly děti, my jsme to s Markét jemně doplnili o další místa tak, abychom se vyhnuli dlouhým přejezdům. Prošli jsme si Tábor, vylezli na věž, popovídali si se starým pánem, který ve věži prodává zajímavé věcičky a jako sladkou tečku jsme navštívili muzeum čokolády. V podvečer jsme zaparkovali pod horou Blaník a vylezli jsme nahoru na vrchol. V noci byla zima, ráno byl na autě led. Druhý den jsme chodili po Praze. Dost nás to zmohlo, nachodili jsme přes deset kiláků. V Letňanech jsme dětem nakoupili drobnosti na památku a po setmění jsme zaparkovali pod hradem Houska. Čekali jsme strašidelnou noc, ale nic. Jen ráno hlídač, prý jsme se nenahlásili k přespání. Houska děti mírně zklamala, protože čekali setkání s nadpřirozenými jevy, tak jako všichni youtubeři, které sledují. Jen ať vidí jak to na světě chodí. Po obědě v Doksech jsme stihli Bezděz těsně před zavřením. Povídání s šermíři a zkoušení mečů bylo fajn. Proběhl i výstřel z děla směrem k Housce. A aby hradů nebylo málo, večer jsme přejeli k hradu Sion. Spali jsme tam na krásně odlehlém místě s dvojičkou Švýcarů. Poslední den byl návratový. Prošli jsme si Sion a památky v okolí a vydali se na cestu domů. Krásný výlet.

Číst dál ...

Zlatohorská hudební horečka

Lesica
Někdy mám pocit, že čím více se na něco člověk těší, tím je větší pravděpodobnost, že se na poslední chvíli něco pokazí. Na Ondrovu dílnu do Zlatých hor jsem se chystal a těšil více než půl roku. Pár dní před termínem jsem dostal zánět průdušek. Ale musel jsem. Cvičím teď hodně na kytaru a tuhle dílnu jsem si prostě nesměl nechat ujít. Odjížděl jsem polonemocný, na antibiotikách, unavený, ospalý. Nakonec vše dopadlo velice dobře. Ne, že bych se vyléčil, ale fungoval jsem, hrál jsem, cvičil jsem a zažil spoustu krásných chvil. Zahrál jsem si se spoustou kolegů, potěšila mě pochvala od muzikantů, kterých si moc vážím a dokonce se sešla 12 let stará Brněnská sestava s Maťem Burzou a odehráli jsme malý koncertík našich starých věcí. Po dílně jsem ještě trošku cestoval. Prozkoumal jsem Horní údolí, přespal na mém oblíbeném sedle nad Javorníkem a prošel si pár míst v Polském Klodzku. Byl to krásný prodloužený víkend.

Číst dál ...

Dolní Morava

Tady jednou přespíme
Zajel jsem se podívat na Dolní Moravu za Jančou a její rodinou. A protože to jsou všechno šikovní muzikanti, vzal jsem si dobro. A protože se zavírala sezóna na sjezdovkách, vzal jsem si lyže. A protože bylo krásně a teplo, vzal jsem si kolo. V sobotu jsem byl na lyžích. Nádherné jarní lyžování. Lidí bylo malinko, chvílema jsem byl na svahu i vleku sám. Z kopce jsem najezdil skoro šedesát kilometrů a naklesal přes 10 000 metrů. Asi nejlepší lyžování tento rok. Škoda, že nejela Maky s dětmi. Lyžovalo se skoro v krátém rukávu. Večírky na chatě byly fajn, noční přejezdy na má oblíbená odlehlá místa, kde spávám v dodávce, byly jemně dobrodružné. Cestou do Brna jsem se stavil v Zábřežské vrchovině, je tam krásně, tuhle oblast budu muset více prozkoumat. Na kolo jsem se dostal až zpátky v Brně.

Číst dál ...

Příchod jara

Vršek modré sjezdovky
Jaro je tady. Dal jsem do pořádku kola a začínám jezdit. Tento rok musím zabrat, minulý jsem hodně proflákal. Tento víkend byl hodně akční. V pátek v podvečer jsem byl na kole za Brnem směrem na Javůrek. Za světla tam, zpátky potmě, nádhera, moc mi to podvečerní ježdění chybělo. Nadchlo mě to a v sobotu jsem vyrazil na delší vyjížďku. Pěkných sto kilometrů po cestách i necestách na sever od Brna. A protože mi dal vědět kamarád z práce, že ve Sczyrku je sníh a téměř žádní lidé, tak jsme se večer sbalili a přejeli do Třince. Nedělní lyžovačka byla úplně parádní. Najezdili jsme skoro 60km a naklesali téměř 10000m. Sjezdovky, vleky i hospůdky byly prázdné.

Číst dál ...

Máj a Kotel

Asi nej lyžování v Jeseníkách
Další (druhá) lyžovačka v Jeseníkch. Původně jsme jeli jen s Ládinem, ale v Karlově se zázračně zjevil Honza z Lokálky, tak jsme šli ve třech. Sněhu moc nebylo, s lyžema na zádech jsme museli šlapat celkem vysoko. Hlavní hřeben byl v mlze a na opačné straně hřebene bylo zataženo. Ale lyžování z Máje bylo krásné - deset centimetrů prašanu na tvrdém podkladu. Sjezd do Kotle taky fajn (žádní ochranáři). Sněhu bylo hodně málo, dojeli jsme až do Karlova, ale pro naše lyže nic moc. Pak přes Skřítek “ke Trámkům” na večeři a domů.

Číst dál ...

Lyžování, Lyžování

Szczyrk potřetí
Celý únor jsme lyžovali. Zčásti v Koutech nad Desnou a zčásti v Polském Sczyrku, kde jsme si to velice oblíbili. Matyho to baví moc, Ádélku už trošku méně. A mě samozřejmě taky moc. Je to fajn, když už to dětem jde a zalyžují si všichni. Pro spestření jsme si s Matym jednoho mlhavého dne zašli na oběd na Kamenitý - v chatě jsme byli úplně sami. Já jsem jeden večer zmizel do ponurých stínadelských uliček Polského těšína. Tam se mi líbí, tam se budu vracet.

Číst dál ...

Ledová Kanada

Klášter
Víkend v ledové a mrazívé České Kanadě. Nikomu se nikam nechtělo, tak jsem vyrazil sám. Vzal jsem si kolo, dobrou knihu (Hluboká řeka), teplé oblečení, hodně nafty (topení) a celý víkend jsem strávil jemně mimo civilizaci. Žádné turisty ani cyklisty jsem nepotkal, liduprázdno. Spal jsem na našem oblíbeném tajném místě, které jsem pojmenoval “Terasy”. Poprvé jsem spal v dodávce při tak nízké teplotě. Celou noc bylo sedm pod nulou.

Číst dál ...

Lyžování s Matym

Dalimilova rozhledna
Lyžovali jsme dva víkendy po sobě. Zatím jen s Matym, holky se ještě doléčují. První víkend jsme, po vyzvednutí nových lyžích pro Matyho, jezdli v Koutech nad Desnou. Počasí bylo zimní se vším všudy - chumelilo, mrzlo a hodně fučelo. Ale zvládli jsme jezdit až do konce. Maty se pěkně rozjedil. Na další víkend jsme si půjčili Boženku a lyžovali na Staroměstsku. Na chatičku jsme se dohrabali (doslova) už v pátek večer, tak, abychom v sobotu ráno byli na sjezdovce první. Vše vyšlo. Svítilo slunce, bylo teplo a jezdilo se parádně - osm hodin v kuse na lyžích mluví za vše. Na neděli jsme přejeli na Ramzovou a lyžovali na svazích Šeráku. Sice více zmrzlé, ale taky krásné ježdění. Pak už jen pozdní oběd ve slunečné a zasněžené Branné a rychle domů.

Číst dál ...

Konec roku

Zarembek
Na vánoce jsme měli spousty plánů, ale téměř tradičně nám do toho všeho zasáhly bacily. Nakonec jsme byli rádni, že jsme vůbec zvládli dorazit na rodičema do Třince. To, že jsme se nakonec prošli po kopcích byly téměř zázrak. Na Ostrém bylo tak teplo, že se dalo běhat v krátkém rukávu, přitom dole v údolí bylo pod nulou. Kéž by se nás nemoci ten další rok už tak nedržely.

Číst dál ...