Modrý Pavouček

S Kámou, Jančou a bandou dětí jsme šli na nedělní výlet. Na Nový hrad to nebylo to úplně blízko a děcka toho cestou naběhaly snad dvakrát tolik než bylo potřeba. I tak jsme nakonec byli nejvíce unavení my s Market. Nový hrad byl otevřený a pro děti ideální místo k zastavení. Dalo se vylézt nahoru na ochoz a projít největší věž. Taky se dalo slézt dolů do mučírny. To, že byl otevřený malý šenk a dostali jsme pozornost v podobě dvou teplých koláčků, to už byla jen třešnička na dortu.

Chalupu na Ostrém jsme toto léto vůbec neviděli. Úplně nás tak minula sezóna borůvek. Příští rok to musíme napravit. Dostali jsme se tam až tento víkend společně s našima. Celý víkend bylo krásně teplo a slunečno. Toho jsme využil a na pár hodin jsem zmizel do okolních údolí a kopců. Po dlouhých letech jsem se podíval na louky pod vrcholem Kozubové, na které koukáme celý život z protisvahu a objevil jsem krásnou spojku z údolí Lomné na hřeben mezi Malým polomem a Slavíčem.

Jeli jsme na Boženku dělat základy. Chystali jsme se na dvoudenní dřinu, ale vše skončilo dříve než začalo. Nedařilo se nám udělat díry pro základy, na lámání skály jsme nebyli připravení. Na takhle odlehlém místě to znamenalo konec, shánět tady nářadí k půjčení nemělo smysl. Ale i tak bylo dobře. Poflakovali jsme se, kosili jsme trávu, plánovali a rozměřovali chatičku, na ohni jsme grilovali samé dobroty a došlo i na prochajdu do lesa.

Hlavní cíl naší víkendové výpravy byl starý dům na prodej nad obcí Vysoký Potok. Hledání nemovitosti nebo pozemku v Jesenickém pohraničí pořád pokračuje. Cestou do Sudet jsme vyslyšeli dva malé hladové krky a najedli jsme se v Králíkách v restauraci U Lípy (moc dobré). Obhlídku domu jsme spojili s procházkou na hřeben a po okolních lesích. Nahoře stojí krásná kaple, ale bohužel je hřeben dostupný autem po asfaltce a hlučný provoz nám trošku vadil.

Páteční vystoupení v Bluegrass Theatre v Metylovicích jsem spojil s výpravou na kole do Beskydských kopců. Hráli jsme v pátek večer a po koncertě jsem dojel k našim do Třince přespat. Hned ráno jsem vyrazil na kole směr hory. V plánu byl průzkum několika neznámých míst. Především jsem se chtěl podávat na Gruň. Tak známé místo a já tam nikdy nebyl. A taky mě zajímala část hranice mezi Bumbálkou a Bílým křížem.

Poslední zastávkou na naší dovolenkové pouťi byla chalupa v Orličkách, na kterou jsme byli pozvaní. Díky Peťo. Sešlo se tam plno fajn lidí a kopa dětí. Dokonce dvě malé Adélky. Po odpoledním koupání v Jablonném jsme se šli projít nahoru pod Suchý vrch. Krásná krajina. A pak se dlouho do noci hrálo, zpívalo, grilovalo a odpočívalo. V neděli jsme cestou domů odskočili ještě pod Kralický Sněžník zkontrolovat chatu Na Návrší. Dříve jsme tam jezdili na silvestry.

Krušné hory nás okouzlily. Ubytování, které jsme si na poslední chvíli našli bylo nádherné - bývalá hájovna vysoko v horách, stranou od lidí, hluku a provozu. Z terasy jsme měli výhled na louky do obory Fláje, kde se každý večer pásli jeleni (asi). V hájovně bydlela další rodina se sedmiletý Štěpánem a děti tak měly o zábavu postaráno, ideální stav pro nás rodiče. První den jsme nakoupili dole v Litvínově a vydali se na první výpravu.

Na začátku byl smělý plán vydat se na kole do rodného města Třince, odpočinout si u rodičů a vrátit se jinou cestou zpátky do Brna. Všechny trasy jsem pečlivě naplánoval, vytiskl mapy a od rodiny dostal termín. Nakonec došlo jen na první část plánu, protože na cestu zpátky nebylo počasí a dost času. Ve čtvrtek ráno jsem vyjel z Komína. Hned na kraji Brna mě čekal první problém. Na jediný den zavřeli lávku na cyklostezce u Tesca.

Mamka s taťkou nás všechny pozvali na Ostrý, abychom společně oslavili jejich narozeniny. Mamka navařila spoustu dobrot a s taťkou vše vyvezli nahoru. My jsme přijeli do hotového. Dorazili jsme v pátek večer a jeli jsme přímo z Brna. Je to fajn pocit vysednout po dvou hodinách z auta a být na Beskydských hřebenech. V sobotu dorazila Jana s rodinkou a byli jsme komplet. Děti lumpačily, my jsme se poflakovali, Pavel nás pustil do bazénu, do toho ty dobroty, pohoda.

Tentokrát jsme se vydali na Staroměstsko za prací. Úkol zněl vyklidit z Boženky co nejvíce starých shnilých věcí a vyřešit spaní uvnitř, abychom už nemuseli stavět stany a přístřešky venku. Z Brna jsme na přívěsu přivezli staré skříně a desky překližek, na kterých se deset let zpátky lezlo jak o život (bývalá lezecká stěna). Začali jsme v pondělí odpoledne a kolem půlnoci byla velká část úkolu splněna. Vozík byl plný starých shnilých krámů a nahoře, po velkém úklidu a přerovnání dřeva, Ládin pěkně vyrovnal podlahu do velké rovné plochy na spaní.