Vysoké Tatry

Štrbské pleso
Pozvání do Tater, navíc do překrásného penzionu V Ihličí se neodmítá. Díky patří rodince Frenců, kteří nás vzali s sebou. Naše děti viděly poprvé v životě vysoké hory, skalnaté vrcholy a taky Popradské pleso, kolem kterého se celý život motám. Den před příjezdem napadlo všude hodně sněhu, takže jsme místo dětí vídali jen malé sněhuláčky. Jeden den, ten se sluníčkem, jsme šli ze Štrbského plesa na Popradské. Další den jsme vytáhli saně na Hrbienok a sjeli dolů po bobové dráze. Největší zážitky ze sjezdu měly Adélky, kterým saně samy zatáčely. Jejich slova dole: “Tati, měly jsme véééélký karambol” - myšleno - vyjely jsme z dráhy do sněhu a kutálely jsme se dolů z kopce.

Číst dál ...

Keprník a Šerák

Šerák
Mé první skialpy v této zimy. Snad už jsme všechny nemoci a covidy překonali a budeme zase jezdit na hory. V pátek jsme si dali sraz na Božence s Ládinem a Anetou. Já se cestou zastavil v údolí Vrbenského potoka. Zapálil jsem svíčky na dvou místech, která mám rád. Dříve tam stály domy a bydleli lidé. Zkoušel jsem fotit potmě a u toho jsem poslouchal ticho a potok. Druhý den jsme šli na hit letošního roku - lovecké chodníky ve svazích Šeráku a Keprníku. Došli jsme až na hlavní hřeben, ale byla tam vichřice, sněžilo, takže to byl spíš hřebenový útěk do chaty Šerák. Ale sjezd po sjezdovce v prašanu vyšel na jedničku.

Číst dál ...

Sníh

Ostrý
Víkend na Ostrém s Peťou a jeho rodinkou. Napadl první sníh a cesta z Brna byla hotovým očistcem. Ale zvládli jsme to a dorazili jsme na chalupu v pátek večer. Celý víkend jsme nepřetržitě sušili věci na kamnech, protože děti to i v tom mokrém sněhu bavilo venku více než uvnitř. Obzvláště dolní jezírko s ledem bylo silným lákadlem. Markét musela lovit vidle ze středu jezírka. V sobotu jsme se podívali na Kamenitý a večer stihli i chatu na Ostrém. Je fajn chodit na chaty před zavíračkou, protože lidé zmizí, je tam klid, teplo a místo k sezení. V neděli začalo vše tát a dolů do Tyry jsme se doslova brodili bahnem a vodou.

Číst dál ...

Vír a Štarkov

Štarkov
Tohle byla velice spontánní akce. Pořád jsme se nemohli rozhoupat, počasí nic moc, žádný jasný cíl. Ale vyrazili jsme. Cestou na Vír jsme skoro přejeli psa. Měl obojek a vyběhl přímo pod kola. Minuli jsme ho o milimetry úplnou náhodou. Ještě že tak, nechtěl bych, aby to děti viděly. Šli jsme se projít z Víru na rozhlednu do Karasína, ale Ádélka byla hodně unavená a museli jsme to zkrátit. Nevadí. Podíváme se tam za hezčího počasí. Zajeli jsme na vynikající večeři do Maršova, nakoupili jsme v Lídlu a na spaní jsme zajeli pod Devět skal. Tamní parkoviště je ideálním místem na přespání - hluboké lesy všude kolem, ohniště, hodně místa a téměř žádný provoz. V noci byla zima (kolem nuly), ale zvládli jsme to. Topení na noc vypínáme. Druhý den jsme šli na krátký průzkum staré zříceniny Štarkov. Postavili ji na skalním hřebeni a je to tam pro děti zajímavé. Zbyla tam stará brána, kterou se dá projít přímo na vyhlídku. Dobré to bylo, po dlouhé době jsme byli ve Žďárských vrších a nespali na naší chalupě ve Svratce.

Číst dál ...

Rychlebský hřeben

Hraničky
Odpoledne po práci jsme s Ládinem vyrazili na Boženku. Vyčistili jsme ucpaný komín, zatopili uvnitř i venku a užívali si horskou tmu, nebe plné hvězd, ticho a klid. Ale nepřijeli jsme se poflakovat. Druhý den jsme vyrazili do hor. Ládin šel běhat, já sedl na kol a jel. Svůj plán jsem si nachystal už v Brně. Chtěl jsem přejet hřeben Rychlebských hor ze Smrku na sedlo Travná a přes Polsko se vrátit zpátky. Vyšlapal jsem na hřeben a opřel se do mě vítr. Fučelo tak, že mě to místy shazovalo na zem. Ale plán je plán, tak jsem jel.

Číst dál ...

Podvečerní Pálava

Masív Děvína
Odpoledne, před setměním, jsme si prošli naše oblíbené kolečko na Pálavě. Takhle pozdě tam bylo málo lidí, dalo se dobře zaparkovat a světlo mělo zlatý nádech. S Markét jsme okukovali a osahávali skálu, stýská se nám po lezení. Výlet jsme zakončili ve vynikajícím (ale drahém) Café Fara. Dali jsme si kafe, svařák, mošt, čokoládu a zákusky. Vše bylo vynikající (aby ne, za tu cenu).

Číst dál ...

Malá Fatra

Sedlo Medziholie
Po dvou letech se nám s Maky opět podařil výlet na slovenské hory. Děti hlídali rodiče v Třinci a počasí bylo pětihvězdičkově. Až na ranní peklo na silnicích nám celý den vše vzorně vycházelo. Vyrazili jsme ze Štefanové do Horných dier přes Podžiar. Předbíhali jsme všechny lidi, kterých takhle brzy nebylo moc, a za hodinku a něco jsme se slunili v sedle pod Malým Rozsutcem. Výhledy na slunečnou stranu hřebene byly úžasné. Na Velkém Rozsutci jsme vydrželi jen chvilku. Bylo tam moc lidí (na naše poměry) a hodně foukalo. Co nás trošku zmohlo byl sestup z Poludňového grúně, který vede kolmo dolů po sjezdovce. Peklo. Slováci jsem v tomhle pěkní barbaři, tahle značka je toho zářným příkladem. Kofola v chatě Na Grúni tak byla jen slabou odměnou. Ale jinak nádhera, krásný výlet.

Číst dál ...

Zlaté Beskydy

Na Ostrém, nad tur. chatou
Na říjnové svátky jsme se vydali k naším do Třince. Počasí nám neuvěřitelně přálo a byly z toho čtyři nádherné podzimní dny, které jsme strávili z velké části venku na kopcích. Hned první den jsme ještě před setměním stihli výpravu na Kamenitý. Stihli jsme krásný západ slunce a na chatě už bylo téměř prázdno. Zpátky jsme šli potmě, ale i to má něco do sebe, zvlášť když se vedle cesty pohybují poplašená zvířata. Jeden den jsme s Markét vyrazili na Malou Fatru, ale k tomu je tady zvláštní příspěvek. Hodně jsem jezdil na kole a poslední den nám vyšel společný výlet nahoru na chatu. Bylo teplo a Matýsek skoro všechen čas strávil stavbou své přírodní vesničky plné domečků, ohrad, jídla a dokonce hřbitova.

Číst dál ...

Hrubý a Nízký Jeseník

Albrechtice u Rýmařova
Tentokrát jsem vyrazil sám. Vzal jsem dodávku, nalodil kolo, něco k jídlu, spaní a vaření a hurá směr Jeseníky. Plán byl jasný - užít si prodloužený víkend na Staroměstsku a v Jeseníkách a prozkoumat neznámé kouty hor a zapadlých sudetských památek. Chtěl jsem jezdit hodně na kole, ale to jsem ještě netušil jaká bude zima. Naštěstí jsem si cestou ve Svitavách koupil zimní čepici, na kterou jsem při balení zapomněl. Ještě že tak.

Číst dál ...

Svratka a Orličky

A jsme u Frenců v Orličkách
Víkend měl být prodloužený, ale na poslední chvíli jsme zjistili (naštěstí), že děti nemají ve škole volno. Zbyly dva dny. Ale rychle jsme změnili a vyrazili jsme. Z pátku na sobotu jsme spali ve Svratce. Na zbytek víkendu jsme přejeli do Orliček k Frencům. Cestou jsme si prošli centrum Lanškrouna. Chtěli jsme se někde najíst a nakonec jsme našli Krčmu - zájezdní hospůdku přímo u hlavní cesty, vaří tam moc dobře. V Orličkách bylo úplně parádně. Hrála se muzika, Áďa i Mates tam měli kámoše, bylo teplo a svítilo sluníčko. V neděli jsme se dostali na úplně nové místo - Křížový vrch nad Červenou vodou. Už se těšíme na další výlet s dodávkou.

Číst dál ...