Lednice na kolech

Jsem spokojený
V neděli jsme do auta nacpali dvě kola, vozík, celou naší malou rodinku a vyrazili na jih. Zaparkovali jsme v Sedlci a celé odpoledne jsme drandili po cyklostezkách Lednicko-Valtického areálu. Nádhera. Najeli jsme asi 35 kiláků a až na zaprášeného Matýska (příště musíme vozík lépe utěsnit) to byl výlet s pěti hvězdičkami. Sem se ještě vrátíme. Třeba na hromadný výlet s Vidlákama?

Číst dál ...

A jedém

Náš zajíček
Dnes jsme vyrazili poprvé celá rodina na kolech. Matýseka jsem táhl ve vozíku a i tak jsme předjížděli cyklisty jak na běžícím pásu. Jeli jsme na přehradu a po pravém břehu kam až to šlo. Cestou zpátky pivo u Šuláka a dobrodružný přejezd přes Kníničky a ďolík na letiště. Příště už dáme něco delšího. Hlavně musíme pořádně zapínat přední kryt na vozíku, aby Maťulda nebyl černý jak horník :-).

Číst dál ...

Svrateckou vrchovinou

Nad Žernovníkem
Odpolední vyjížďka ve třiceti stupních. Plány byly velké, ale výsledná trasa byla nakonec mnohem skromnější. V Žernovníku jsem si dal černé pivo a další dvě hodiny jsem kolo doslova tlačil. Vedro mě tentokrát udolalo. Jinak ta hospůdka v Žernovníku - “U Zvěřinů” - tak tu všem vřele doporučuji - venku v udírně jsou nachystané klobásy a ryby, točí se několik druhů piva a obsluha je téměř domácká. Mapa trasy (53km, 1275m)

Číst dál ...

Do Louček

Podmračno
Po dlouhé době jsem vyrazil na kole do neznámých míst. Dopoledne jsme kroužili s kočárem kolem Vranova a z Brna jsem vyjížděl až po čtvrté. Pivo a koláč na Šmelcovně vystřídaly depresivní brody v korytě Bílého potoka (netrefil jsem značku). Pak dlouhé bloudění kolem Svatoslavi se šťastným sjezdem do Dolních Louček (zapomněl jsem mapu). Se západem slunce a s kolem na rameni jsem přeťapkal po červené z Březiny do Bítýšky. Na přehradě druhé pivo a se setměním návrat domů. Zvládl jsem to celé za 4 hoďky a jelo se mi krásně (a to jsem to kolo v poslední době pěkně flákal).

Číst dál ...

Budečské rybníky

Šibeniční vrch
Sobota, zima, zataženo, mokro a silný vítr - podzimní počasí jak má být. Jel jsem na kole z Rudy do Žďáru a zpátky. Nepočítaně rybníků, vylidněné vesničky, poletující listí, liduprázdné lesy, zmrzlé nohy, tma, hlad a žízeň. Ze Žďáru skoro padesát kiláků proti silnému větru, neskutečná fyzická i psychická dřina. Dojel jsem jak spráskaný pes. Trasa na cykloserveru (92km, 1300m)

Číst dál ...

Bluegrass session ve Velkém Vrbně

Nekonečné stoupání po žluté na Kunčickou horu
Na zapadlé horské chalupě pod Paprskem jsem se po deseti letech potkal s muzikantskou bandou z Karviné. Jsem rád, že se oprašují stará přátelství - a zrovna na mém oblíbeném Staroměstsku. Kromě hraní, popíjení a poflakování se kolem krbu jsem se pěkně projel na kole. V pátek, to jsem byl ještě na Vysočce, s Márou do Toulovcových maštalí, v sobotu ve stopách Aloise Nebela a v neděli po loukách nad Starým městem.

Číst dál ...

Konicko a Pernštejn

Už ty mraky nechcu
V sobotním deštivém ránu jsem zaparkoval ve Sloupu. Z auta jsem místo lezeckého báglu vytáhl kolo a vyrazil na sever s cílem podívat se až na Bouzov. Trasu jsem si doma poctivě naplánoval tak, abych jel jen terénem a asfaltky i vesnice co nejvíce objížděl. Projel jsem celým Konickem a na Bouzově jsem toho měl celkem dost. Nejelo se mi vůbec dobře, asi ještě nějaké doznívání chřipky, která nás teď doma trápí. Zbývalo přes šedesát kiláků zpátky do Sloupu a přiznám se, že se začínaly vynořovat myšlenky na “srabskou” variantu po asfaltkách. No a pak se zatáhlo a začalo pršet. Chvíli jsem čekal schovaný pod stromem, ale déšť sílil a nebe temnělo, tož jsem se zabalil do goráčovky a vyrazil. Další dvě hodiny jsem se koupal střídavě ve vodě a v bahně. Kiláky vůbec neubíhaly a marně jsem vyhlížel nějaké rovinky. Pak přestalo pršet a těsně před setměním vyšlo na chvilku slunko. Posledních pětadvacet kiláků jsem jel potmě po asfaltkách - dorůstající měsíc krásně svítil, ve vzduchu voněl kouř, vyšly hvězdy a v údolích se zvedla mlha. Kiláky začaly ubíhat kosmickou rychlostí a únava trošku přešla. Dával jsem pozor na srnky a v půl deváté jsem dosvištěl zpátky do Sloupu. Skoro mi bylo líto, že nemůžu jet ještě dál. Dobré to bylo.

Číst dál ...

Ždánický les a Chřiby

Moravanské lúky
Chřiby na kole byly v plánu už nejméně rok. V sobotu jsem si je konečně projel. V noci z pátku hodně pršelo a většina lesních a polních cest se změnila v kluziště pokryté takovým tím lepivým bahnem, co se na pár metrech nabalí na kola a vidlice a kolo prostě zastaví. Zaflákanej jsem byl jak krtek. Když jsem dojel na Bunč, kde bylo plno cyklistů, vypadal jsem jak z jiné planety. Mimo silnici ten den evidentně nikdo jiný než já nesjížděl. Ale dobré to bylo.

Číst dál ...

Staroměstsko a Rychleby

Ke Kronfelzovu
Po dlouhých a dlouhých letech jsem se teď o víkendu přidal k Alexovi a jeli jsme na ká pětku do Červeného potoka. Plán byl jasný a jednoduchý - já budu jezdit dva dny na kole, Alex bude zavřenej dva dny v temných kobkách muzea a v sobotu večer si, stejně jako kdysi, uděláme na ohni steaky. A jak jsme si řekli tak jsme i udělali. Alex prováděl turisty po bunkru a mně se podařilo projet na kole skoro celé Staroměstsko a Rychleby, tedy místa které jsem si kdysi oblíbil a do kterých se hrozně rád vracím. Je to kraj stvořený přesně pro mě. Všude v krajině jsou památky na dřívější osídlení - zídky prorostlé křovím, rozpadlé kapličky, hromady kamení, opuštěné křížky, staré aleje, chátrající továrny a domy …

Číst dál ...