Modrý Pavouček

Vedra jsou pryč, dříve se stmívá, přichází mé nejoblíbenější období.

Dovolená v České Kanadě začala víkendem na Vysočině, kam jsme s Matýskem, Márou a Čendou vyrazili na průzkum single trailů. Pěkně to těm klukům jezdilo, i dospělé jsme misty doháněli. Pak jsme v plném složení přejeli do krásné chaloupky “U dřevaře” v Lipnici. Chodili jsme do lesa, na louky, jezdili jsme na kole, koupali se v rybníce … trošku dřina absolvovat vše s dětma, ale krajina je to krásná. Trasy, co jsme projeli na kolech:

Večerní projížďka po Lednicko-Valtickém areálu. Tentokrát jsme jeli z Valtic k Novému dvoru. Krásné cesty, žádné kopce, Matýsek šlapal, nádherné večerní sluníčko, co víc si přát. Akorát ty uzavírky na silnicích - ty nás dost potrápily.

Deset dní jsme všichni bydleli ve Svratce. Poprvé jsme přespali v podkroví - v místech, kde se na podzim proháněl jen vítr a kuny.

Tento rok poprvé ve Svratce. Sice trošku pršelo, ale stihli jsme vyjížďku na kole, výlet ke Svratouchu i lumpárny na dětských hřištích. A taky běh na Devět skal mi udělal radost.

Poslední týden před změnou zaměstnání jsme strávili u našich v Beskydech. Na Kamenitém jsme byli, hraniční hřeben jsem si projel, na oslavu nás ségra pozvala, Mates si pořádně zajezdil v autě, … no máme se tam vždy dobře.

Týdenní dovolená u našich v Třinci. Adélka do mého rodného města zavítala úplně poprvé. Podívali jsme se na naše oblíbená místa a já jsem konečně trošku projel kolo po horách. Na poslední dva dny jsem přejel na brigádu do Svratky. A tady je pár tras co jsem projel: Třinec - Javorový - Ostrý - Třinec, 45km, 1h:59m Třinec, Nýdek Hluchová, Filipka, Hrádek, Třinec, 31km, 1h:35m (v noci) Třinec, Ostrý, Slavíč, Malý Polom, Lomná, Jablunkov, Třinec, 57km, 2h:57min Svratka, Brno, 93km, 4h:58min

Týden na Šumavě s Matýskem. Moc pěkné hory to jsou a jejich ponurá krása (jak píše Emil Kintzl ve své knize) je přesně to co mám rád. Snad knížka splnila svůj úkol a připomněla cosi, co by nemělo být zapomenuto, snad vzbudila zamyšlení. Místo velkých slov svůj užitečný podíl v ní měly zachovalé fotografie, které naštěstí nemohou, tak jako někdy slova, lhát. Ať vás, milí přátelé, Šumava stále jen hladí svou ponurou krásou.

O víkendu se ve Zlatých horách na Začalovic farmě konal “Džem na ranči”. Když se večer lidé scházeli, bylo to jak s Hujerovic klanem sjíždějícím se na třídní schůzky. Samej Začal nebo Hanulík. Ale přijelo i pár “externistů” ze všech koutů republiky. Moc pěkná akce. Dlouho budu vzpomínát na Kahancové tance. Závěrečný koncert Křenů, kteří se dali na chvilku dohromady po šesti (asi) letech byl parádní. V noci se ještě jamovalo a usínalo.

Po dlouhé době výprava na kole. V sobotu ráno jsem si naplánoval kolečko, nahrál ho do GPSky, hodil do batohu petku s vodou, dva banány a hurá ven. Cestou na Pernštejn jsem nesl kolo na zádech, brodil se po kolena vodou, bloudil po loukách, ale plán jsem dodržel. Ale uznávám, že mě to tentokrát psychicky zmohlo. Od Nedvědic už se mi vůbec nechtělo šlapat. Domů jsem ale dojet musel. Krajinu na východ od Doubravníku mám z dřívějších výprav zafixovanou jako cyklistickou smrt - pořád do kopce a z kopce, žádné odpočinkové úseky.