Modrý Pavouček

Další rok s SK Bandem je za mnou. První hraní bylo ve Stodole u Hranic na Moravě, největší bylo Banjo Jamboree a poslední byl Jam v Boskovicích.

Konečně se Maky dostala i dětma na jedno z vystoupení SK Bandu. Na Bluegrass Džem do Vyšních Lhot dorazili i naši, Jana s Leškem a Sofi s Eli. Cestou do Brna jsme si užili podvečerní náladu ve Štramberku, máme to tam rádi.

Jaro a začátek léta ve Svratce.

V Boskovickém westernovém městečku odehrál Sváťa Kotas Band svoji poslední letošní vystoupení. Pokračování bude na jaře, až se narodí nový člen kapely. Všechno to pro mě bylo náročné, ale v životě jsou věci, pro které stojí za to leccos skousnout. Splnilo se mi hned několik velkých životních přání - jsem v kapele složené z dobrých lidí a muzikantů, dostal jsem se s dobrem na pódium, hrajeme věci, které se mi líbí a nestydím se za ně a to vše pod vedením Sváťi Kotase, jehož deska Pozdě v noci mě provází celý život.

Týdenní dovolenou ve Svratce jsme zahájili cestou do Vojtěchova, kde jsme okoukli indiánskou vesničku a prázdný areál Vojtěchovského festiválku. Pak jsme přejeli přes kopec do Ospělova na svatbu Tomáše a Janči. A večer jsme popojeli do Svratky. A pak už jen lesy, houby, kola, běhání, lumpárny s děckama, návštěva Alexe s rodinkou ve Svratouchu … Na dva dny jsem si odskočil do Hustopečí na konec bluegrassové dílny spojené s koncertem SKBandu, poprvé jsem hrál se Stankem a s Mišem Vavrem.

Tož jsme SK Bandem hráli v Bystřičce. V sobotu před koncertem jsem si dal pěkný výběh nahoru na hřebeny - tak se mi to líbí. Nemám žádnou fotku ani video z našeho hraní, časem snad dodám.

První hraní v s SK Bandem na festiválku ve Vojtěchově - v kouzelném kraji Konicka, jen pár kiláků od Ospělova. Hodně věcí se v poslední době děje v mém životě.

O víkendu se ve Zlatých horách na Začalovic farmě konal “Džem na ranči”. Když se večer lidé scházeli, bylo to jak s Hujerovic klanem sjíždějícím se na třídní schůzky. Samej Začal nebo Hanulík. Ale přijelo i pár “externistů” ze všech koutů republiky. Moc pěkná akce. Dlouho budu vzpomínát na Kahancové tance. Závěrečný koncert Křenů, kteří se dali na chvilku dohromady po šesti (asi) letech byl parádní. V noci se ještě jamovalo a usínalo.

Týden ve Svratce s rodinou, s výletem na Svojanovský festival, s večerními výběhy na Devět skal, s lezením na Palicích … dobře bylo.

Vydal jsem se v sobotu za Henrichem do Devínske nové vsi. S Matýskem jsem nějak odvykl věnovat se celý den jen muzice. Po obědě jsme se byli projít kolem a muziku na chvilku vystřídali brouci, larvy a podobná havěť, do které Henrich taky fušuje. Večer se mi nad hlavou vznášel těžký mrak plný stupnic, akordů, obratů, intervalů a pocitů bezmoci z toho obrovského množství vědomostí, které chci zvládnout. Není to žádná legrace udělat krok stranou z té vyšlapané bluegrassové cestičky.