Modrý Pavouček

Po pár letech jsem zase trošku pomohl lidem z Jeseníků a Rychleb s přípravou běžeckých závodů Zapomenuté hory. Bydlel jsem v Račím údolí, kousíček od Tančírny, a celé čtyři dny jsem běhal po horách se značením tras a kontrol. S výjimkou Vysokého hřbetu jsem si prošel všechna místa co mám v Rychlebech rád. Je fajn takhle vypadnout, odstřihnout se na pár dní od světa a strávit ten čas s partičkou lidí, která závod organizuje.

Právě proběhlo víkendové soustředění slavné Brněnské kapely “Horská tráva”. Nakonec z toho byla taková malá Apalucha, protože naše ženy zůstaly doma (nemocné děti, závody dětí, jiné akce v jiných horách …). Akce proběhla poklidně, přežili všichni a hlavní účel - pořádně si zahrát - byl splněn na jedničku. Sobotní večírek byl velice vydařený, došli chalupáři z okolí, hrálo se, povídalo, jemně popíjelo, je to neuvěřitelné, ale lidé se pořád dokáží náramně pobavit i bez televize nebo mobilu.

Letošní tradiční akce byla velice vydařená. Poprvé jsme hráli nacvičené věci v ustáleném složení a myslím, že to znělo úplně parádně. Všechno to piplání s aranžemi stojí za to. V sobotu jsme podnikli průzkumnou výpravu ke zbytkům opevnění. Hledali jsme kabelové štoly. Jednu jsme nenašli, druhou ano. Adélka s Peťou z ní zachránili dvě žabky, které by tam jinak chcíply. Díky moc Frencům za organizaci takhle suprové akce. Na viděnou zase za rok.

Do Orliček ke Frencům se nás o víkendu sjelo hodně - celá kapela a taky naši kámoši z Komína s dětmi. V plánu byla stavba kadibudky a to si nikdo nemohl nechat ujít. Zároveň to byla příprava naší horské kapely na letní akci “Orličky”. Luboš s Pájou dorazili na motorkách. Někteří chalupáři se určitě podivili. V Orličkách asi není úplně běžné, aby se po horské cestičce mezi chalupami šplhal obrovský Harley.

Po delší době konečně víkend v plné rodinné sestavě. Hlavním cílem výpravy byl koncert Letní kapely v Tančírně. Magické místo a pro Švejdíka je to domovská scéna. Když někam na jeho muziku, tak právě sem, i když je to odlehlé a nedostupné místo. Pro děti to byl první koncert s tvrdší muzikou. Na poslední chvíli dojeli Frencovi a zbytek víkendu jsme tak měli super parťáky. V noci po koncertu jsme přejeli na oblíbené sedlo Travná, kde jsme spali.

Náročný prodloužený víkend. Z pátku na sobotu jsem spal v Bílovci, kde jsme měli s kámošem Martinem první hudební zkoušku. Po zkoušce se popíjelo dlouho do noci, ráno jsem se musel hodně přemáhat, abych jel dál. Ráno, nevyspalý a unavený, jsem přejel na Rejvíz, kde probíhala Muzikantská dílna Ondry Kozáka. Hned jsem vyrazil na kolo užít si okolní krajinu. Nádhera, nádhera. A večer jsem ještě stihl rychlou zkoušku a malé vystoupení.

Prvního dubna se konala velice zajímavá akce v malé vesničce Zborná u Jihlavy. Kapela Vacuum Ball se rozhodla natočit v místní hospůdce “U Lípy” svoji novou desku. Na natáčení chtěli pěknou atmosféru a tak si pozvali kamarády, muzikanty a fanoušky. Toma s Janou si vybrali jako předkapelu a náhodou jsem se k tomu přichomýtl i já. Ve čtvrtek večer jsem jel do Ospělova na zkoušku, tam jsme rychle přehráli tři nové skladby, v pátek jsem se je učil a v sobotu jsme je zahráli lidem.

Další ročník této výtečné akce, kterou pořádají Frencovi v Orličkách. Pro nás zároveň první letošní výprava naším bydlíkem. Počasí bylo chladnější, na koupání v požární nádrži nedošlo, ale vše spolehlivě zastoupila káď s horkou vodou. V sobotu jsme se s Markét a Adélkama vydali na Borůvkovou horu. Pro nás nové místo. Večírek byl super. Hrálo se, popíjelo se, děti si hrály. Pomyslnou tečkou bylo posezení v káďi se skleničkou rumu v ruce a nebem plným hvězd nad hlavou.

Tentokrát jsem vyrazil sám. Vzal jsem dodávku, nalodil kolo, něco k jídlu, spaní a vaření a hurá směr Jeseníky. Plán byl jasný - užít si prodloužený víkend na Staroměstsku a v Jeseníkách a prozkoumat neznámé kouty hor a zapadlých sudetských památek. Chtěl jsem jezdit hodně na kole, ale to jsem ještě netušil jaká bude zima. Naštěstí jsem si cestou ve Svitavách koupil zimní čepici, na kterou jsem při balení zapomněl. Ještě že tak.

Poslední koncert sezóny v Mohelnicích. Bývalý Mohelnický dostavník se teď jmenuje FoklFest. Je to obrovský festival, hraje se na dvou scénách, všude je spousta stánků, lidí, stanů, aut … takový pěkný mumraj. Hráli jsme v hlavním čase, hned po skvělé dvojce “Zenkl and Kozák”. Není to moc příjemné, když člověk hraje po někom tak dobrém. Tentokrát jsem nedomyslel oblečení a na pódiu mi byla hrozná zima - ta světla co vždy tak hřejí byla hodně vysoko a nehřála vůbec.