Modrý Pavouček

Po dlouhé době jsem se podíval do mé oblíbené Skandinávie. Tentokrát to bylo služebně a cílem byla firma Pingdom v malém městečku Västerås, asi sto kilometrů západně od Stockholmu. Většinu času jsme strávili v práci a z okolní krajiny, na kterou jsem se tolik těšil, jsem toho moc neviděl.

Dlouho jsem se chystal a dnes přišel ten správný den. Tiše jsem zmizel z práce a za necelé tři hodiny už jsem zase seděl za počítačem. Běžel jsem jen v krátkých kalhotech a tričku s krátkým rukávem. Nádhera. Tudy jsem běžel (podle cykloserveru: 13km, nastoupáno asi 700m)

Tohle černé PFko mě napadlo včera v noci při běhu mrazivou Beskydskou krajinou. Běžet po křupavém sněhu, kolem temné siluety stromů, nad hlavou hvězdy a zimní souhvězdí, takové jsou teď moje večery když Matýsek usne. Do nového roku přeji všem běžcům i neběžcům, aby doběhli nebo alespoň došli na ten svůj kopec.

Je to podzim, nebo zima? Takové počasí. Často nás teď s Matýskem potkáte někde u řeky nebo v oboře, užíváme si ty temné mlhavé dny, kdy poprchává a nikomu se ven nechce. Když přijde pěkný den, je to jako by se na světě rozsvítilo.

Na pár dní jsme zajeli k našim do Třince. Každý den jsme byli někde na kopcích. V pátek jsme s Matýskem na zádech vyběhli na Lysou. Za čtyři hodiny jsme byli zpátky u auta, dolů jsme šli napůl potmě, což bylo velmi veselé, protože jsme si vzali dvě čelovky - jednu nesvítící a druhou s téměř vybitými baterkami. V sobotu jsme byli na Ostrém a v neděli jsme běžel z Třince přes Čantoryji za ségrou do Hrádku (skončil jsem předčasně v Nýdku), kde se jedlo, pilo, hrálo, oslavovalo … dobré to bylo.

Dopoledne jsem se s Matýskem motal po Komíně a bylo tak krásně. Jen co usnul, vyrazil jsem na klasickou běžeckou akci - běh kolem přehrady. Běželo se dobře, všude žluté listí, sluníčko, teplo. Užil jsem si to. Trasa na endomondu, 20km, 700m, 2h a 8 minut

Poprvé jsem běžel na hory ve dvou lidech - přidal se Peťa Novák, bluegrassová legenda a v poslední době i pravidelný účastník různých severomoravských běžeckých závodů :-) Vyrazili jsme jednoho deštivého večera z Tyry po žluté značce, kterou jsme neznali. A bylo veselo. Pěťovi se mlžily brýle, takže běžel napůl po slepu a mě v polovině došly baterky v čelovce, takže v horní části, kde byla hustá mlha, jsem na tom byl podobně.

Týden ve Svratce s rodinou, s výletem na Svojanovský festival, s večerními výběhy na Devět skal, s lezením na Palicích … dobře bylo.

Ani záplavy a déšť mně od běhání neodradily. Běžel jsem z Tyry po staré žluté značce na Ostrý, přes Čerňavinu na Kozinec a domů do Třince. V lesích byla spousta popadaných stromů a všechny potoky byly plné vody. Běh přes prales Čerňavina pořád zůstává nejhezčím úsekem co jsem kdy běžel. Trasa v mapě; 14.5km; 1h 40min; nastoupáno asi 600m

První prodloužený víkend ve Svratce. Poprvé po dlouhé době jsme s Maky lezli na skále. První cestou byl Mechař a byli jsme trošku vyhukaní po tom co se tady před pár lety Jobrovi stalo. Dobré to bylo.