Rychlebské stezky

Nečekané zdravotní komplikace (Matýsek švihl Adlélku klackem přímo do oka) vedly k tomu, že jsme s Matýskem vyrazili na pánskou jízdu. Nabalili jsme dodávku a vyrazili na sever. Cíl by jasný – Rychlebské stezky. Dorazili jsme pozdě v noci a užívali jsme si pohodlí obrovské postele. Je to fakt pohoda přijet a nemuset stavět stan ani hledat rovné místo. Ráno jsme vyrazili na nejlehčí trail – Podél Černého potoka následovaný Trailem Českých lesů. Líbilo se nám to hodně. Jeli jsme pomalu, dělali jsme zastávky a zpět na základu jsme to stihli pěkně na oběd. Jídlo tam vaří vynikající. Tohle místo můžeme jen doporučit a sami se sem tento rok určitě ještě vrátíme.

Dál jsme pokračovali autem. Stavili jsme se v jeskyni Na Pomezí, kolem které tak dlouho jezdím, ale nikdy jsem se tam nepodíval. Matýsek byl z prohlídky úplně nadšený. Dokonce pozorně poslouchal výklad a paní průvodkyně a hlídal mě, abych taky poslouchal a nekoukal jinam, než kam paní ukazuje. Cestou do Orliček jsme si dali oddechovou zastávku na úžasném místě nad Šléglovem. O místě jsem věděl už dlouho, ale teprve teď jsme si ověřili, že se tam dá dojet autem a někdy i přespat. V Orličkách u Frenců bylo taky krásně. Kluci šli na výpravu někam nahoru do kopců a my dospělí jsme si zašli na pivko do místní hospůdky. Večer pak oheň, tma, hvězdy, povídání dlouho do noci. Dobře bylo.

 

Napsat komentář