Víkendové hrabání se v krase

Po zrušení plánovaných tatranských skialpů jsem se po dlouhé době rozhodl strávit víkend v Brně. Ve čtvrtek v hospodě Mára navrhl vylézt Alpskou cestu na Masív Koně v Suchém žlebu a náhradní plán byl jasný. Dva roky zpátky jsem pod cestou stál a říkal jsem si, že to musím vylézt – krásná dlouhá logická linie – tak mi to tehdy připadalo. Mára měl asi podobné pocity, protože plán na sobotu zněl: vyběhneme Alpskou na koně a pak si pojedeme zalézt do Sloupu.

I přes to, že jsme byli psychicky připraveni na rozbitou a neodjištěnou skálu, skutečnost nás malinko vyvedla z míry. Já jsem si zabojoval v první délce. Jistil a lezl jsem po všem co se nehýbalo (moc toho nebylo) – kořínky, stromečky, drny, zamechované a vlhké spáry. Ještě, že jsem měl s sebou kladivo na hrabání stupů :-). Mára přenechal druhou délku Štěpánkovi, který si myslím taky moc pěkně užil. Uff. Naše vyběhnutí nakonec trvalo několik hodin a „Sloup padl“. Jsem rád, že se nikomu nic nestalo a držím palce všem dalším, které cesta zláká. Pár obrázků najdete u Máry.

Druhý den jsem vyrazil do krasu na kole. První letošní vyjížďka směr Adamov, Blansko, Olomoučany, Býčí skála. Velmi důkladně jsem se seznámil se závorou přes cestu kousíček před Blanskem, ještě že jsem nejel rychleji.

Nedělní podvečer patřil slackline v parku u Antroposu. Poprvé dvacetimetrová.