Americký vagón

Aneb jak jde život u Malé Ameriky

U Malé Ameriky stojí modrý vagón. Přistavili ho tam před několika měsíci. Hned jsem si ho tehdy všimnul. Cestou do práce musím projít těsně kolem něj. Od začátku byl takový smutný a zapomenutý. Vagóny se obvykle objeví, postojí a za pár dní jsou fuč. Jen na tady ten jeden pan vrchní výhybkář pozapomněl. Sem tam jsem do něj nakukoval. Zdálo se mi, že se v něm každým dnem něco mění – rozbité okno, sklopené sedadlo, zatažená záclona, otevřené okno, pohozené hadry. Včera jsem na to přišel. Kouknu úplně automaticky do jednoho z oken a …. dívám se do zad nějaké postavě. Pěkně jsem se vyděsil. Vagón má nájemníka. Dnes ráno jsem postavičku z vagónu viděl znovu – zachumlanou do hadrů v jednom z kupé. Inu, to je život.